Jak přežít velikonoční týden se všemi tradicemi

Záleží na rodině. Velikonoce můžeme slavit po křesťansku, na lidové „notě“, jako pohanské svátky jara, či jako dny bezuzdného hodování završené pondělní opičkou. Asi nejběžnější je kombinace křesťanských a lidových zvyků. Jestliže nejsme zběhlí ve sledu událostí kolem Kristova ukřižování a zmrtvýchvstání, nezbývá než vše rychle nastudovat. Děti se budou ptát: Proč? A odkázat je na internet by nebylo vhodné.

Velikonoční týden začíná Květnou nedělí. V římskokatolických kostelech se koná malá slavnost svěcení kočiček (jívových prutů). Někdy bývá i malý průvod. Dětem se bude tato liturgie líbit. Kočičkový zvyk mohou dodržet i nevěřící rodiny: uděláme si výlet do přírody (štípačky do kapsy). Když nenajdeme jívu, můžeme si uštípnout jiné napučené proutky do vázy. Později na ně pověsíme kraslice a možná i obrazí.

Modré pondělí a šedivé úterý. K těmto dnům se žádné zvyky nevážou. Pro hospodyňku jsou tyto dny příležitostí pro nákup nezbytných surovin. Napíšeme si jídelníček na všechny sváteční dny (na papír). Sepíšeme, co všechno je třeba na svátky: moukou a droždím počínaje, stuhami na kraslice konče. Spočítáme, kolik vajec padne na pečení, na nádivku, řízky, a kolik budeme barvit. Potřebné napíšeme na lístek. Z dlouhé chvíle napečeme linecké pečivo nebo jiné čajové pečivo. Recepty na linecké pečivo k nalezení ZDE: Jak na linecké - INSPIRACE

V úterý nákup potravin, potřeb a kontrola. Nezapomene každému členu rodiny koupit něco nového na sebe. Třeba jen potřebnou maličkost – ponožky, kousek prádla, jarní tričko, které jsme dítěti beztak chtěli koupit. Na Velikonoce (v neděli nebo v pondělí) musí mít každý na sobě něco nového, aby ho „nepokakal beránek“. Když máme doma chlapce, připomeneme muži sobotní „pomlázkovou povinnost.“

Sazometná středa činnost předurčuje. Bude se uklízet, a budou uklízet i děti. Protože jsme je předem seznámili s činnostmi ve dnech velikonočního týdne, nepřijmeme žádnou jejich výmluvu. Jestliže máme byt jako klícku, zbyde víc času na večerní pečení. Budou se dělat jidáše, abychom je mohli dát ve čtvrtek ráno k snídani nebo školy (práce) na svačinu. K snídani k nim podáme med, aby nás chránil před hadím a vosím uštknutím. A také k jidášům dobře chutná. Recept na velikonoční jidáše ZDE: Jak udělat tradiční velikonoční jidáše

Zelený čtvrtek. Kdo má domeček se zahradou, vyběhne po ránu hledat rosu – s dětmi, samozřejmě. Alespoň symbolicky bychom se jí měli omýt – stačí potřít víčka. A hned po ránu vyneseme všechny odpadkové koše. Nebudou se u nás po celý rok držet blechy. Když máme hmoždíř, dovolíme dětem na něj zazvonit. Na rok to z bytu odežene hmyz a myši. A ještě připomeneme, že se nikdo nesmí hádat – jinak by byly hádky celý rok.

K večeři připravíme hrachovku a špenát (nebo zelné či kapustové jídlo). Hlavně, aby bylo zelené. Dětem vysvětlíme, že na Zelený čtvrtek večer odletěly všechny kostelní zvony do Říma a máme-li pevné nervy, vyndáme z tajné skrýše dřevěné řehtačky. Pod praporem zachování tradice musíme až do neděle „řehtání“ snášet. Recepty na jídla ze zelí ZDE: Jídla ze zelí - INSPIRACE

Velký pátek, to je mocný den. Protože máme všechno nakoupeno a v bytě uklizeno, vydáme se s dětmi hledat poklady. Objevují se na Velký pátek na místech obvyklých: skály, skalky, místa, kde kdysi stála tvrz, hrad, starý hřbitov, šibeniční vrch a podobně. V předvelikonočním plánování takovou lokalitu ve svém okolí vyhledáme. Za pokladem se vydáváme odpoledne (to se čtou v kostelích pašije a v tuto dobu se zem otevírá) a dětem vyprávíme "děsivé" příběhy: třeba obsah Erbenova Pokladu. Když cestou pohodíme pár čokoládových zlaťáků, bude mít výprava úspěch.

Jestliže čekáme velikonoční hosty a na poklady nebude čas, můžeme se s nimi domluvit, zda by dětem jako drobný dárek nepřivezli pár čokoládových zlaťáků. Babička i děda si legendu o nalezení pokladu cestou vymyslí. Pátek je postní den, ale ryby mohou být. K večeři po výletě proto stačí dobrá rybí pomazánka či třeboňský salát. Máme-li hosty, můžeme připravit svátečnější rybu, třeba kapra nebo pstruha. Recepty na rybí pomazánky naleznete ZDE: Rybí pomazánky - INSPIRACE

Bílou sobotu věnuje hospodyňka pečení. Nejlepší je vyslat muže s chlapcem na proutí, případně na nákup pomlázky. Je to ryze mužská práce. Maminka a dcerky musí upéct mazanec a beránka. Oběd bude proto ještě obyčejný a postní. Odpoledne můžeme slavnostně nakrojit mazanec. Recepty na mazanec ZDE: Jak upéct mazanec - recepty

V sobotu se barvívala vejce, aby se mohla nechat při nedělní mši posvětit. Ale kdo do kostela nechodí, věnuje barvení vajec i neděli. Ve vyšetřeném čase dokončíme radostnou velikonoční výzdobu bytu. Návod jak udělat květináče na obrázku ZDE: Jak vyrobit velikonoční květináče

V neděli, na Hod boží velikonoční, předáme nové oblečky a dopoledne se vypravíme (s děvčaty) pro bylinky. Budeme je potřebovat do nádivky, ale také třeba na batikovaní vajec. Oběd už je sváteční: třeba kuře s nádivkou či roláda s nádivkou. Recepty na nádivky ZDE: Jak udělat nádivku - recepty

A odpoledne se pustíme do barvení vajec. Ještě nepadáme únavou? Tak si připravíme krém na beránka, budeme-li ho plnit a zbyde-li síla, ozdobíme ho. Nebo uděláme salát či pomazánku na chlebíčky a sýrové slané tyčinky. A dáme uvařit brambory ve slupce na případný bramborový salát. Tipy jak upéct beránka ZDE: Jak připravit hrníčkového beránka Jak upéct tvarohového beránka

Pondělí velikonoční. Rodina vstává časně, hospodyňka ještě časněji. Čekáme-li koledníky, ozdobíme chlebíčky a jednohubky. Uvaříme zeleninu a doděláme bramborový salát. Obalíme řízky. Upravíme pohoštění. Probudíme a svátečně oblékneme děti. Hochy vyšleme s mužem na koledu, děvčatům vysvětlíme, že musí pokorně čekat na koledníky. Tipy na obložené chlebíčky ZDE: Jak připravit obložené chlebíčky

Přejeme krásné Velikonoce!