Jak udělat borůvkový džem | recept

Borůvka patří spolu s brusinkou do rodu brusnic. Je zajímavé, že se tento polokeřík (na zimu část větviček opadá), může dožít až 30 let. První zprávy o užívání borůvek na našem území jsou z 12. století, kdy se borůvky – i jejich kořínky – používaly v bylinkářství. Borůvky sbírané na svatého Jakuba a pak usušené byly považovány za nejúčinnější lék při břišních bolestech.

Borůvky obsahují karoten, vitamin B1, vitamin C a hodně manganu (až 13 mg ve 100 g). Marmelády, džemy a a čerstvé borůvky mají lehce projímavý účinek (což ocení lidé trpící zácpou). Sušené borůvky naopak staví (a děti jich raději hrst rozkousají, než by vzaly lék). Borůvky jsou silně zásadotvorné. V plodech jsou rostlinné inzulíny (glukoniny) snižující cukr v krvi. Dále borůvky dobře působí proti hnilobných a kvasným procesům ve střevech. A aby toho nebylo málo – modré barvivo borůvek – myrtilin – příznivě působí na záněty v dutině ústní. Až na vitamin C, který se varem částečně zničí, ostatní zdravotní vlivy přecházejí i do produktů, což je také důvodem, proč si udělat borůvkový džem.

Přebrané, zelených lístků, ploštic a jehličí zbavené borůvky na sítu prudce propláchneme proudem vody a necháme řádně vykapat. Pak je semeleme na speciálním odšťavovacím mlýnku (který má boční vývod na odchod vylisovaného odpadu) nebo je „proženeme“ elektrickým odšťavňovačem. Borůvky bychom mohli také propasírovat přes ostré síto, v tom případě by bylo účelnější nejprve je chvíli podusit jen v malém množství vody, pasírování by bylo jednodušší.

Vylisovanou borůvkovou dřeň zvážíme, abychom věděli, kolik cukru a želírovacího přípravku budeme potřebovat. Jestliže nám nevadí „medovitá“ konzistence, postačí balíček na jeden kilogram borůvkové dřeně 600 gramů cukru. Když si přejeme mít džem pevnější (rosolovitější), přidáme na dva borůvkové dřeně kilo a dvacet až kilo a půl cukru a tři balíčky pektogelu.

Borůvkový protlak dáme do širokého kastrolu a přivedeme k varu. Snížíme plamen a asi deset minut volně prováříme, čímž snížíme obsah vody v dřeni. Vařící se dřeň bude pěnit, proto je třeba mít dostatečně velký kastrol, alespoň dvojnásobný, než je objem borůvek.

V troše odváženého cukru rozmícháme pektogel, aby se rovnoměrně rozpustil a nedělal žmolky. Cukr a cukr s pektogelem nasypeme do protlaku a znovu uvedeme k varu. Cukrem v kastrolu musíme míchat. Po rozpuštění cukru a želírovacího přípravku s kyselinou citronovou dostane borůvkový džem krásný, téměř průzračný vzhled.

Borůvky jsou náchylné k plísním, proto nemusíme spěchat s přeléváním borůvkového džemu do vhodných zavařovacích sklenic, protože budeme sterilizovat. Sklenice a víčka řádně vymyjeme saponátem (aby se odmastily) a pak důkladně opláchneme. Necháme oschnout nebo vytřeme suchou čistou utěrkou. Pak borůvkový džem plníme pomocí nálevky do sklenic. Sterilizujeme 20 minut při 80°C.

Borůvkový džem je výtečný na sladkém pečivu – vánočky, mazance (někdo má rád k tomu ještě i máslo). Je jako stvořený na promazávání jemného lineckého (vánočního) cukroví. Hodí se k vanilkovému pudinku, k flameri, mléčným kaším. V kombinaci se sladkým tvarohem je výtečný k mazání palačinek, lívanců a bavorských vdolečků. Když borůvkový džem trochu zředíme, můžeme jím polévat trhance a sladké nákypy.