Jak uznat dluh - vzor

Uznání dluhu X jiné úkony

Uznat svůj dluh není nijak komplikované, časově ani finančně. Lidé si ale často pletou uznání dluhu s uznáním závazku, případně s dohodou o narovnání. Tyto úkony jsou si v mnohém podobné, ale rozdíly mezi nimi najdeme. Tyto úkony rozhodně nejsou zaměnitelné!

UZNÁNÍ DLUHU je jednostranný právní úkon, takže ho podepisuje dlužník, který uznává svůj dluh co do důvodu a výše. Uznání dluhu je upraveno v občanském zákoníku a uplatní se u nepodnikatelů.

UZNÁNÍ ZÁVAZKU upravuje obchodní zákoník a použijete se proto v podnikatelských vztazích. Opět se jedná o jednostranný právní úkon. Zákon nestanoví povinnost uznat závazek co do důvodu a výše, stačí, je-li uznávaný závazek určitý. Uznání závazku má jiné náležitosti i účinky, proto není možné vyjít z právní úpravy či ze vzoru pro uznání dluhu.

DOHODA O NAROVNÁNÍ je smlouva mezi dvěma účastníky. Uplatní se u podnikatelů i u nepodnikatelů. Zatímco v případě uznání závazku i uznání dluhu není pochyb o tom, že dlužník má vůči věřiteli závazek v určité výši, dohodou o narovnání se upravují práva sporná nebo pochybná. Tj. strany si nejsou jisté, jaká práva jim přesně náleží, a proto mezi sebou uzavřou dohodu o narovnání, na základě které sporná práva zaniknou a nahradí se právy novými, již jasně formulovanými. Obě strany se tak raději přikloní k určitému kompromisu, než aby riskovaly soudní spor, který by jim jinak mohl hrozit.

Význam uznání dluhu

Uznání dluhu má proto následující význam či funkci:

- Od uznání dluhu, respektive od lhůty v uznání uvedené, běží desetiletá promlčecí doba. Věřitel má proto dostatek času uplatnit svá práva u soudu.

- Má se za to, že dluh v době uznání trval. Případné dokazování u soudu bývá proto pro věřitele snazší, než kdyby k uznání dluhu nedošlo.

Občanský zákoník

Občanský zákoník definuje uznání závazku jednoduše, a to v ustanovení § 558:

"Uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek, jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení."

Významné je i ustanovení o promlčení, které obsahuje § 110:

(1) Bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Bylo-li právo dlužníkem písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty.
(2) Stejná promlčecí doba platí i pro jednotlivé splátky, na něž bylo plnění v rozhodnutí nebo v uznání práva rozloženo; promlčecí doba u jednotlivých splátek počíná ode dne jejich splatnosti. Stane-li se nesplněním některé ze splátek splatným celý dluh (§ 565), počne běžet desetiletá promlčecí doba od splatnosti nesplněné splátky.
(3) Úroky a opětující se plnění se promlčují ve třech letech; jde-li však o práva pravomocně přiznaná nebo písemně uznaná, platí tato promlčecí doba, jen pokud jde o úroky a opětující se plnění, jejichž splatnost nastala po právní moci rozhodnutí nebo po uznání.

Vzor

Uznání dluhu podle ustanovení § 558, zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník, v platném znění.

Já, Michal Novák, nar. dne 21.5.1965, bytem U Mlýna 44/124, Praha, 150 00, jsem si dne 4.8.2011 půjčil od pana Radima Hladíka, nar. dne 30.8. 1987, bytem Lipová 55/1900, Praha, 150 00 částku 40.000,-Kč (slovy: čtyřicettisíckorunčeských).

Ačkoli jsem se půjčené peníze zavázal vrátit do 31.12.2011, do dnešního dne jsem tak neučinil.

Svůj dluh tímto uznávám co do důvodu a výše a dlužnou částku se zavazuji vrátit do 31.8.2012 k rukám pana Hladíka.

V Praze dne 18.5.2012

Michal Novák

------------------