Jak poznat Teplicko-adršpašská skalní města | tipy
Jak poznat Teplicko-adršpašská skalní města | tipy. Teplicko-adršpašská skalní města jsou doslova přírodním klenotem severovýchodních Čech. Bizarní pískovcové věže, zbytky dna někdejšího moře, jsou lákavé pro turisty, přírodovědce, fotografy a horolezce – skalní lezce. Poznat Teplicko-adršpašské skály je pěkným cílem rodinného výletu. Okolní krajina a kulturní památky nabízejí možnost strávit zde i aktivní rodinnou dovolenou. Důkladné prohlídky Teplicko-adršpašských skalních měst se ale musejí vzdát lidé s pohybovým hendikepem nebo rodiny s docela malými dětmi.
Co je potřeba
turistická výzbroj a výstroj
peníze na vstupy do skalních měst a ostatní služby
v sezoně zajistit ubytování předem
Teplicko-adršpašské skály se nacházejí v Broumovském výběžku – Královéhradecký kraj, okres Náchod. Na mapě místo nalezneme severně od Hronova, západně od Broumova. Vysoké věžovité a erozí fantasticky modelované skály se v broumovské oblasti vyskytují na více místech, v lokalitě mezi obcemi Teplice nad Metují a Adršpach jich je nejvíc – a jsou nevyšší a nejpodivnější. Skály byly turistickým lákadlem už v 19. století, od roku 1933 má místo statut národní přírodní památky.
Dostat se do Teplic nad Metují (nebo do Adršpachu) je nejlepší po silnici (auto, autobus, motorka, kolo). Z jihu vede cesta od Hradce Králové přes Náchod, kde se odbočí na Polici nad Metují a za Bukovicí vpravo na Teplice. Ze západu od Trutnova po silnici 301 do Chvalče a tam odbočit na Adršpach. V severním a východním směru se už rozkládá Polsko. Cesta vlakem je také možná, obě obce leží na tratích, je ovšem zapotřebí tolika přestupů, že této možnosti využijí asi jen majitelé „režijních“ průkazek či zapřisáhlí milovníci železnice.
Zdatní chodci a „polykači kilometrů“ zvládnou prohlídku obou skalních měst za jeden den. Aby bylo poznání důkladnější a odehrávalo se v poklidném tempu, je lepší vyčlenit si na návštěvu Teplicko-adršpašských skal dva dny nebo víkend. Rodiny s dětmi a cyklisté se možná raději než v hotelech či penzionech ubytují v některém z kempů (v Dolním Adršpachu, v Teplicích nad Metují, ve Zdoňově i jinde v okolí). Cyklisté si mohou v chatkách nechat kola, protože do skalních měst nelze kola brát. Mezi Adršpachem a Teplicemi jezdí lokálka.
V prostoru před vstupy do skalních města jsou velká hlídaná (a tedy placená) parkoviště, kde je možno zaparkovat i kola. V sezonně tu rovněž fungují různé občerstvovací stánky, terasy a podobně. V Adršpachu i v Teplicích jsou zřízena informační centra. Je dobré navštívit je, když se chceme zdržet na víc dní – kraj má obrovský turistický potenciál, a tak je dobré vědět o nejzajímavějších místech a pořádaných akcích.
Při vstupu do skalního města se platí vstupné. Dospělí zaplatí 12 korun, děti do 6-ti let a studenti 70 korun, za psa zaplatíte 10 korun a rodiná vstupenka 2+2 vás vyjden a 320 korun. Když ale někdo chce projít spojovací Vlčí roklí z jednoho skalního města do druhého, postačí mu jen jedna vstupenka. Sleva je poskytována dětem, studentům a invalidním důchodcům. Senioři slevu nedostanou, zato rodiny mohou využít rodinného vstupného pro dva dospělé a dvě děti.
Prohlídkový okruh v Adršpachu není příliš dlouhý, necelé čtyři kilometry. Na mnoha místech je ale nutno překonávat terénní nerovnosti po různých žebříčcích, schůdkách, schodech a podobně, takže prohlídka není vhodná pro lidi s pohybovým hendikepem nebo pro malé děti. S kočárkem se skalním městem neprojede, leda s dítětem v sedačce (a i to s obtížemi, aby se nepotlouklo).
Skalním městem se návštěvníci pohybují sami a podle směrových šipek hledají skály, které se svým tvarem něčemu konkrétnímu podobají. Větší skupiny nebo výpravy (zájezdy, školní výlety, dětské tábory) si mohou najmout průvodce, který je na vše upozorní. Při prohlídce Adršpašského skalního města je možno přikoupit si projížďku po jezírku uprostřed skal (není to jezero- „pískovna“ při vstupu do skalního města).
Teplické skalní město má poněkud schůdnější terén. Poblíž vstupu fyzicky zdatní mohou vystoupat na zříceninu skalního hradu Střmen. Skalní věže v Teplickém skalním městě jsou „vážnější“ či „vznešenější“. V porovnání s Adršpachem tu je víc skalních stěn, které mohou v některých lidech vzbuzovat až pocity úzkosti (nebo nepatrnosti). Mezi první lezecké mety patří například dominantní Skalní koruna.
Skalní lezení má v oblasti Teplicko-adršpašských skal přísná pravidla. Nemůže tu lézt, kdokoliv si zamane, a už vůbec ne náhodní návštěvníci skalního města. Lezení po pískovcích má svá specifika a je věcí cti každého horolezce, aby pravidla (psaná i nepsaná) znal a dodržoval. Výstřelky se tu netrpí. Při lezení po pískovcích se nepoužívají žádné technické pomůcky, ani magnézium. Leze se v měkké obuvi, využívá se tření, spár, stupů, chytů, komínového lezení. Jistí se pouze smyčkami, které druhý lezec sbírá. Přesná pravidla a podmínky lze nalézt na specializovaných stránkách, ale je jistější nechat si je vyložit někým fundovaným (kdo v Ádru regulérně leze).
Bizarní lokalita Teplicko-adršpašských skal láká filmaře. Natáčely se zde zejména pohádky: Třetí princ, Princ a Večernice, O živé vodě, Peklo s princeznou, Z pekla štěstí 2, Tajemství Lesní země či zahraniční Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň.
Varování
- Ve skalních městech je nutno pohybovat se jen po značených cestách.
- Divoké „čundrácké“ lezení bez splnění podmínek (členství v patřičné organizaci či doprovod) a bez jištění je trestáno v lepším případě pokutou, v horším i úrazem či smrtí.
- Přespávání ve skalních městech (zejména v „ozvěnách“ a v jiných primárně lákajících přístřešcích) je zakázáno, a dodržování zákazu je pravidelně kontrolováno.
Související články
Další zajímavé články
Diskuze k článku