1

ROZVÁZÁNÍ PRACOVNÍHO POMĚRU

Ze zákona má právo na odstupné zaměstnanec, kterému byla dána VÝPOVĚĎ z následujících důvodů:

a) Ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část (§ 52 písm. a) ZP).
b) Přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část (§ 52 písm. b) ZP).
c) Stal-li se zaměstnanec nadbytečným (§ 52 písm. c) ZP).
d) Podle lékařského posudku nesmí zaměstnanec konat dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání / ohrožení nemocí z povolání, případně dosáhl-li nejvyšší přípustné expozice na pracovišti (§ 52 písm. d) ZP).

Odstupné zaměstnanci náleží i tehdy, uzavřel-li se zaměstnavatelem z týchž důvodů DOHODU O ROZVÁZÁNÍ PRACOVNÍHO POMĚRU.

Ať už váš pracovní poměr končí výpovědí anebo dohodou, vždy pozorně čtěte, jaký důvod je ve výpovědi či v dohodě uveden. Není-li důvod uveden vůbec anebo je neurčitý, trvejte na jeho uvedení či zpřesnění. Rovněž si v zákoníku práce zkontrolujte znění paragrafu a písmene, na které zaměstnavatel odkazuje. Výše uvedené výpovědní důvody jsou uvedeny v § 52 písm. a) - d) zákoníku práce. Odkaz na zákoník práce naleznete dole pod článkem.

2

SPOČÍTEJTE SI VÝŠI ODSTUPNÉHO

Člověka, který v brzké době přijde o práci, vždy zajímá, jak vysoké odstupné získá. Zákoník práce obecně diferencuje výši odstupného podle toho, jak dlouho trval pracovní poměr:

a) Jestliže pracovní poměr trval méně než rok, máte nárok na odstupné ve výši JEDNOHO průměrného měsíčního výdělku.
b) Jestliže pracovní poměr trval alespoň rok, ale méně než dva roky, máte nárok na odstupné ve výši DVOJNÁSOBKU průměrného měsíčního výdělku.
c) Jestliže pracovní poměr trval dva roky, případně více, máte nárok na TROJNÁSOBEK průměrného měsíčního výdělku.

Výše uvedené platí, byl-li pracovní poměr rozvázán z takzvaných organizačních důvodů (tedy ruší-li se zaměstnavatel, přemísťuje-li se zaměstnavatel, pro nadbytečnost - § 52 písm. a) - c) zákoníku práce).

Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně DVANÁCTINÁSOBKU průměrného měsíčního výdělku.

3

TERMÍN VÝPLATY ODSTUPNÉHO

Zaměstnavatel je vám povinen vyplatit odstupné v den, na kterém jste se spolu písemně domluvili (může se jednat o váš poslední den v práci případně o jiné datum).

Pokud jste se se zaměstnavatelem na termínu výplaty písemně nedomluvili, ze zákona je vám povinen odstupné poskytnout po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, což stanoví § 67 odst. 4 zákoníku práce.

Uzavíráte-li se zaměstnavatelem dohodu o rozvázání pracovního poměru a přísluší-li vám odstupné, je žádoucí v dohodě uvést nejen výši odstupného, ale i termín, kdy vám bude odstupné vyplaceno. Termín odstupného podle dohody nemusí být konkrétním datem, ale může být specifikován tak, že Vám odstupné bude vyplaceno tehdy, až zaměstnavateli předáte pracovní podklady a klíče od kanceláře.

4

VÝJIMKY Z POVINNOSTI POSKYTNOUT ODSTUPNÉ

Ačkoli splníte všechny výše uvedené podmínky, nárok na odstupné vám přesto nemusí vzniknout.

Odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku nepřísluší zaměstnanci tehdy, je-li důvodem rozvázání pracovního poměru pracovní úraz / nemoc z povolání, které si zaměstnanec způsobil:

a) tím, že svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány,

b) tím, že požil alkohol anebo byl pod vlivem jiné návykové látky (např. drog).

Zaměstnanec, který si pracovní úraz způsobil například pod vlivem alkoholu, proto nemá nárok na odstupné. Tato ochrana zaměstnavatele je logická. V praxi dělají mnohem větší problémy případy uvedené pod písmenem a) - zaměstnavatelé tvrdí, že pracovní úraz byl způsoben porušením právních předpisů ze strany zaměstnance, zatímco zaměstnanci uvádějí pravý opak. V nejednom případě už musel rozhodnout soud.

Tipy

Na odstupné nemáte ze zákona nárok tehdy, pracovali-li jste pro zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Právo na odstupné byste museli mít obsaženo ve smlouvě, respektive v dodatku k ní.
V pracovní smlouvě si naopak ustanovení o odstupném sjednávat nemusíte - uplatní se automaticky ze zákona.

Neposkytl-li vám zaměstnanec odstupné, ačkoli na něj máte ze zákona právo, aktivně se braňte.

Varování

Článek má informativní charakter a redakce nenese zodpovědnost za případnou škodu.

Autorská práva ZDE

Hodnocení

Vaše hodnocení: Žádné
5
Average: 5 (2 votes)