Proč slavíme státní svátek upálení mistra Jana Husa právě v červenci?
Každý rok si 6. července připomínáme jednu z nejvýznamnějších postav českých dějin – mistra Jana Husa. Tento den, který dnes patří mezi státní svátky České republiky, má hluboký historický i symbolický význam. Není to oslava smrti, ale připomínka odvahy, svědomí a nezlomnosti člověka, který se postavil proti moci a nespravedlnosti, i když ho to stálo život.
Jan Hus se narodil kolem roku 1370 v jihočeském Husinci do chudé rodiny. Díky svému nadání se dostal na Karlovu univerzitu v Praze, kde vystudoval filozofii a teologii. Stal se nejen uznávaným učencem, ale také kazatelem – a brzy i rektorem univerzity. Hus byl silně ovlivněn myšlenkami anglického reformátora Johna Wycliffa, který kritizoval moc a zkorumpovanost církve. Podobně jako Wycliffe i Hus věřil, že základem víry má být Bible a že církevní autority se nemají stavět nad ni.
Jeho působení v Betlémské kapli, kde kázal česky a srozumitelně, z něj udělalo výraznou osobnost nejen náboženského, ale i společenského života. Byl jedním z prvních, kdo usiloval o reformu církve „zevnitř“ – tedy ne oddělením od ní, ale jejím očištěním. Pro české prostředí sehrál navíc klíčovou roli v prosazení českého jazyka ve vzdělávání a liturgii, čímž významně přispěl k rozvoji národní identity. I proto byl později vnímán nejen jako teolog, ale i jako kulturní a národní hrdina.
V roce 1414 byl pozván na církevní koncil do Kostnice, aby své učení obhájil. Přestože mu bylo slíbeno bezpečné slyšení, byl po příjezdu zatčen a obviněn z kacířství. Své názory však neodvolal. Pevně stál za tím, co považoval za pravdu – a právě jeho slavný výrok „Hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, mluv pravdu, drž pravdu a braň pravdu až do smrti“ se stal symbolem morální síly.
6. července 1415 byl Jan Hus upálen na hranici jako kacíř. Jeho smrt však nezastavila myšlenky, které šířil – naopak, stala se jiskrou, která zažehla husitské hnutí a hluboké společenské změny v českých zemích. Po jeho smrti následovala desetiletí bojů, ale také období, kdy se česká společnost snažila hledat vlastní duchovní i politickou cestu.
Den upálení mistra Jana Husa se stal významným symbolem už v 19. století v době národního obrození, kdy byl Hus vnímán nejen jako církevní reformátor, ale také jako národní hrdina a morální vzor. Státním svátkem byl 6. červenec poprvé oficiálně ustanoven v roce 1925, tedy v době první Československé republiky. Po roce 1948 sice jeho význam z politických důvodů ustupoval do pozadí, ale po roce 1990 byl opět obnoven jako den připomínky svědomí, vzdoru a lidské důstojnosti.
Dnes si tak 6. července nepřipomínáme jen historickou událost, ale i odkaz, který je v mnohém stále aktuální. V době rychlých soudů, informačních zmatků a tlaku přizpůsobit se většině, může být Husovo „stůj v pravdě“ víc než jen historickou větou – může být tichým povzbuzením i pro nás.