Jak si užít čas ticha a světla – začíná advent!

V roce 2025 začne advent v neděli 30. listopadu, tedy právě v den svátku svatého Ondřeje, a potrvá čtyři týdny – až do Štědrého dne, středy 24. prosince.

Každá adventní svíce připomíná jednu z cest, které nás mají přivést k Vánocům – naději, víru, radost a lásku.
Čtyři světla, která prozařují temnotu zimy.

Zítra máme výjimečnou první adventní neděli, protože letos začíná advent nezvykle brzy – už v listopadu. A s ní se do našich domovů vrací i adventní věnec, symbol očekávání a naděje. Jeho kruh bez začátku a konce připomíná věčnost, zelené větvičky život uprostřed zimy a čtyři svíce světlo, které postupně roste s každou nedělí. Když se zítra rozhoří ta první, přinese nejen teplo do místnosti, ale i klid do duše – první plamínek naděje v čase, kdy světlo začíná znovu vítězit nad tmou.

4. prosince slavíme svátek svaté Barbory, ochránkyně horníků, dětí a všech, kteří žijí v nebezpečí. S jejím dnem se pojí krásný zvyk – „barborky“, větvičky třešně či jabloně, které se dávají do vázy. Když do Vánoc rozkvetou, přinášejí štěstí, zdraví a v minulosti dívkám věštily brzkou svatbu. Aby vykvetly, je třeba o ně s péčí pečovat – jako o všechno, co má vyrůst a rozkvést v našem životě.

Jen pár dní po první adventní neděli se ulice i domovy rozzáří veselím – 5. prosince přichází Mikuláš. Doprovází ho anděl s košem sladkostí a čert s řetězem, který jen symbolicky připomíná, že dobro i zlo k sobě patří. Tento večer patří dětem, básničkám a drobným dárkům, ale také tradici obdarovávání a laskavosti. Mikuláš přináší nejen nadílku, ale i poselství – že každé dobro, jakkoli malé, má v adventním čase zvláštní sílu.

13. prosince slavíme svatou Lucii, patronku světla a ochránkyni zraku. Její svátek přináší do nejtemnějších dní zimy malý záblesk naděje – lidé věřili, že od Lucie se dny začínají zvolna prodlužovat. V tradici bývají dívky oblékané do bílého, s věnečkem svíček na hlavě, a přinášejí symbolické světlo domovům. Svatá Lucie tak připomíná, že i uprostřed zimy a tmy může vzniknout světlo, které nás vede kupředu.

Dny mezi svatou Lucií a Štědrým dnem jsou tiché, ale plné očekávání. Domovy se pomalu proměňují – peče se cukroví, zdobí se stromeček, připravují se vánoční dekorace a z kuchyně se line vůně koření a cukru. Každý den přináší malá kouzla, která pomáhají vytvořit atmosféru slavnostního večera. A pak konečně přichází Štědrý den, den, kdy se všechna příprava spojí v jedinečný okamžik – rodina se schází u stolu, slaví se tradiční večeře, rozsvěcí se svíčky na stromečku a každý dar i gesto lásky získává svůj zvláštní význam. Je to den, kdy se čekání mění ve světlo a radost, a kdy se adventní očekávání proměňuje ve skutečnou vánoční pohodu a klid.

Boží hod vánoční, tedy 25. prosince, je nejvýznamnějším dnem vánočního období, který slavíme příchod Ježíše Krista. Je to den odpočinku, ztišení a společného setkávání rodiny, kdy se pokračuje ve vánočních hostinách a obdarovávání. Lidové pranostiky a tradice zdůrazňovaly, že na Boží hod se nesmí prát ani tvrdě pracovat, aby zůstala zachována pohoda a požehnání domácnosti. Mnohde se také věřilo, že kdo zachová klid a pořádek na Boží hod, může očekávat štěstí a zdraví po celý rok.

26. prosince slavíme druhý svátek vánoční, svatého Štěpána, prvomučedníka a patrona dobrých skutků. Tento den je tradičně spojen s návštěvami příbuzných a sousedů, ale také s drobnými obchůzkami koledníků a „štěpánskou koledou“, kdy chlapci a mladí muži chodili po vesnici a zpívali koledy výměnou za drobné dárky či pohoštění. Lidové pranostiky radily, že kdo dodržuje pořádek a pohodu na Štěpána, bude mít štěstí a ochranu po celý příští rok. Tento den je tak nejen pokračováním vánoční radosti, ale i připomínkou dobrých skutků a sousedské pohody.

31. prosince slavíme Silvestr, poslední den roku, kdy se loučíme s uplynulými měsíci a s nadějí vítáme rok nový. Tento večer je plný radosti, ohňostrojů, oslav a setkávání s přáteli a rodinou. Tradičně se hodovalo, zpívalo a plánovalo, co přinese příští rok, a lidové pranostiky připomínaly, že jak prožijeme Silvestr, tak se podle toho vyvíjí i začátek nového roku. Silvestr je tedy dnem přechodu – mezi starým a novým, mezi koncem a začátkem – kdy světlo naděje znovu vítězí nad tmou a přináší s sebou očekávání nových možností.

První leden – nový rok a štěstí do domácnosti

První leden, první den nového roku, zvaný Nový rok, je časem nových začátků a tradičních zvyků, které mají přinést štěstí a hojnost. Na stole nesmí chybět čočka, symbol bohatství, a často se podává vepřové maso, zejména koleno, které symbolizuje sílu a hojnost. Podle lidových tradic se nevaří drůbež, aby „štěstí z domu neodletělo“. Tento den spojuje praktické přípravy s dávnými zvyky a je prvním okamžikem, kdy se celý rok symbolicky naplňuje nadějí, prosperitou a ochranou domova.

6. ledna, den Tří králů, znamená poslední svátek vánočního období a zároveň symbolické završení příběhu Vánoc. Králové, kteří putovali za betlémskou hvězdou, přinášejí dary: zlato, kadidlo a myrrhu – dary, které symbolizují úctu, modlitbu a oběť. Tento den býval v minulosti spojen s obřady a koledami, a také s tradičním požehnáním domovů. Písmeno C + M + B, které si lidé psali na dveře, znamenalo nejen počáteční písmena jmen Tří králů (Caspar, Melchior, Balthazar), ale také "Christus Mansionem Benedicat" – "Kristus požehnej tento dům". Tři králové tedy nejen uzavírají vánoční období, ale přinášejí i požehnání a novou naději do nového roku.