Diskuze k článku

Komentáře

tomas.koliandr (neověřeno) | 14.02.2011 - 22:56
ty penize co vyplejtváte za to pitomí sčítání lidu by se mohly použít někde jinde akorát zbytečně skažený papír a vyhozený peníze já budu první kdo to bude bojkotovat
Nepřihlášený (neověřeno) | 22.02.2011 - 12:51
Tak to s Vámi rozhodně souhlasím!!!
Nepřihlášený (neověřeno) | 22.02.2011 - 22:39
Vy snad kontrolujete všechny zůčastněné úředníky? Tvrdit, že " stát informace ze sčítání lidu využívá pouze ke statistickým údajům. Díky získaným informacím stát, kraje i obce mohou flexibilněji reagovat na potřeby občanů" ve světle všech korupčních afér, úniků unfirmací a všeho tohohle svinstva je pouze slepá víra v náš sociální stát... U spousty věcí, které proklamujete jako výsledek sčítání dochází k nedostatku, popř přebytku. Navíc kdo z toho něco bude mít? občan? možná... Ale hlavně se najde možnost zpracovat 2.65 miliardy korun našich peněz. A stát je aparát značně protunelovanej, takže kdo se na tom napakuje?
Nepřihlášený (neověřeno) | 23.02.2011 - 15:58
Opravte si cenu! Zdarma to není. Každý z nás za to zaplatil 250kč
Pendička (neověřeno) | 01.03.2011 - 22:51
Anonymizace dat při sčítání lidu 2011 v CZ Na webu ČSÚ se dočteme: Jakmile budou papírové formuláře naskenovány, dojde před samotným zpracováním k jejich anonymizaci. To v praxi znamená, že budou z databází odstraněna všechna jména a rodná čísla. Z výsledků sčítání tak pouze zjistíte, že např. v Bruntále v Jiráskově ulici žije žena, které je 35 let, má dvě děti, každý den dojíždí do práce vlakem do Opavy, vystudovala vysokou školu a narodila se v Ostravě, ale nikdo už nikdy nezjistí, jak se jmenuje, ani jaké má rodné číslo. Bylo by to pěkné, že? Ale realita je jiná. ČSÚ provádí při sčítání lidu jakousi anonymizaci pouze „na oko“. Odstraňuje jméno, příjmení, rodné číslo, den a měsíc narození (resp. z data narození ponechá věk). Po té „anonymizaci“ tedy zbude údaj o čísle domu, bytu, pohlaví, věku apod. Začátek odstavce by tedy měl znít: Z výsledků sčítání tak pouze zjistíte, že např. v Bruntále v Jiráskově ulici, číslo popisné 17, v přízemí v 1. bytě, žije ve vlastním domě žena, které je 35 let, má dvě děti (z toho jedno z posledního manželství), je rozvedená, každý den dojíždí 60 až 90 minut do práce vlakem do Opavy, kde pracuje na adrese Oprava, Lipová 15 jako technolog výroby v potravinářstvé výrobě, vystudovala VŠE, a narodila se v Ostravě. A spoustu dalších informací včetně informací o bytě, domě (tyto informace lze podle čísla bytu a domu velmi snadno propojit). To už nezní tak dobře, že? Dále se tvrdí, že nikdo už nikdy nezjistí, jak se jmenuje. Ale je to pravda? Nemám k dispozici přesné údaje, ale mnoho lidí žije ve vlastním domě nebo bytě. A nezanedbatelná část lidí žije sama nebo jde o rodinu, kde lze členy jasně rozlišit podle pohlaví a věku. U takových lidí stačí nahlédnout např. do katastru nemovitostí a hned zjistíte jméno oné osoby (pravda, může se stát, že třeba dům pronajímá, ale takových případů není mnoho). Pokud jde např. o podnikatele, tak zjistíte i rodné číslo z živnostenského rejstříku. Způsobů, jak doplnit podle přesné adresy, věku, pohlaví a dalších údaje z formuláře jméno, je spousta. Závěr odstavce je tedy zcela nepravdivý - i po anonymizaci není problém u většiny osob přiřadit údaje ke konkrétnímu jménu. Přístup k datům a statistické účely Je zřejmé, že výsledkem sčítání nebudou anonymní data, tedy data, která by nešla ve většině případů s velkou pravděpodobností spojit s konkrétními osobami, byty a domy. Ale pojďme se podívat, kdo může data využívat a k čemu. Na každém formuláři se píše, že „Údaje budou využity výhradně ke statistickým účelům.“ Já jsem si pod tím představoval jen nějaké souhrnné informace – např. kolik lidí daného věku žije v dané obci apod. Ale ČSÚ má zjevně zcela jinou představu o statistických účelech. Koukněme se na článek přímo z webu ČSÚ, který hovoří o využití dat ze sčítání lidu 2011. Když vyráží jednotka k požáru, musí si velmi rychle zjistit informace o objektu, ke kterému jede. Velitel si proto vyžádá základní informace a dozví se například, že se jedná o dům, který má šest nadzemních poschodí. Podle toho se musí zařídit a připravit plán zásahu. Jiný postup je třeba zvolit u dřevěného objektu, jiný u objektu z cihel. Všechny tyto informace musí mít jednotka co nejrychleji k dispozici, nemohou zjistit teprve po příjezdu, co je to za objekt, a shánět nějaké informace. Pod statistickými účely tedy podle ČSÚ patří získávání konkrétních informací z jednoho konkrétního dotazníku sčítání lidu 2011. Tedy vyhledání a využití vyplněných dat na formuláři konkrétního domu podle adresy. Nehleďme teď na užitečnost tohoto konkrétního využití, ale na princip. Obecně prostě budou využívána konkrétní data z dotazníků a nikoli jen data souhrnná. Přístup k těmto údajům nebudou mít samozřejmě pouze hasiči, ale např. ministerstva apod. Vytvořené statistiky, které jsou veřejně dostupné na webu ČSÚ jsou jen nepatrná část nasbíraných dat, které bude stát využívat. Buduje se tak velká databáze domů, bytů a osob. V dřívějších dobách to takový problém nebyl, protože bez počítačů šly takové informace těžko používat a zneužívat. Dnes je to snadné. Databáze bude existovat v mnoha kopiích (v dřívějších dobách nebylo reálné okopírovat miliony papírů, dnes to bude třeba na jednom DVD). Ta nasbíraná data už pravděpodobně nikdy ze světa nezmizí. Zda v takových datech chcete být nebo ne, to je pouze na vás.
Al. (neověřeno) | 25.03.2011 - 09:20
Anonymita ve sčítání je nesmysl.Je to svým způsobem porušování zákona 101/2000sb.o ochraně dat a informací.Ale co bychom v tomto státě chtěli?Kdyby se raději peníze takto vyhozené investovaly do něčěho užitečnějšího(nemyslím tím žranice našich představitelů).Každý z nás na to"daruje"250,-Kč.

Přidat komentář