Jak určit soud příslušný pro podání žaloby | rady
Jak určit soud příslušný pro podání žaloby | rady. Možná přemýšlíte, že budete řešit svůj spor soudní cestou, protože jiné prostředky selhaly. U jakého soudu ale máte podat žalobu? Skutečně až v Ostravě, když jste z Prahy? K soudu nechodí rád ani žalovaný, ani žalobce. A věřte, že "potenciální" žalobce někdy nepodá žalobu jen proto, aby nemusel k soudu na druhý konec republiky.
Krok 1
Věcná a místní příslušnost soudu
Jsou to dva pojmy, které možná znáte jen z televize. Ale někdy je dobré vědět, co vůbec znamenají:
- VĚCNĚ PŘÍSLUŠNÝ je buď soud okresní, krajský, vrchní, Nejvyšší, případně Nejvyšší správní soud. Zatímco okresní soud najdete v každém větším městě, Nejvyšší soud je jen jeden (nachází se v Brně).
- MÍSTNÍ PŘÍSLUŠNOST naopak určuje, jestli váš případ bude projednán u soudu v Hradci Králové, nebo v Českých Budějovících.
Krok 2
Řízení se tedy koná u toho soudu, které je věcně a místně příslušný. Může to být Okresní soud v Karviné, Městký soud v Praze anebo například Vrchní soud v Olomouci. Zahájení řízení navíc brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení.
Krok 3
Věcná příslušnost
Jak tedy zjistíte, u kterého "článku soudní soustavy" máte žalovat? Nejspíš se neobejdete bez zákona, konkrétně se jedná o ustanovení § 9 občanského soudního řádu, které je poměrně podrobné. Základní pravidlo je takové, že k řízení v prvním stupni jsou příslušné okresní soudy. To je ostatně logické.
- Okresní soudy jsou rozmístěny po celé České republice a jsou nejnižším článkem české soudní soustavy. Někdy ale musíte žalovat přímo u krajského soudu. Případů je celá řada, krajský soud bude typicky rozhodovat ve věcech ochrany osobnosti, v některých sporech podle autorského zákona, ve věcech obchodního rejstříku či ochrany hospodářské soutěže. Zmínit je možné i insolvenční řízení. Úplný výčet by byl ale několikastránkový, proto nezbývá, než skutečně otevřít občanský soudní řád. Zjednodušeně řečeno ale můžeme uvést, že krajským soudům je v prvním stupni svěřena těžší a odbornější agenda.
Krok 4
Místní příslušnost
Ani místní příslušnost není možné popsat v jedné nebo v deseti větách. I odborník mnohdy sáhne po občanském soudním řádu, konkrétně nahlédne do § 84 - § 89a. Základní pravidlo je následující: K řízení je zpravidla příslušný obecný soud žalovaného. (Obecným soudem je přitom myšlen soud, v jehož obvodu má žalovaný bydliště, místo podnikání, sídlo atd.) Co to znamená? Pokud jste z Karlových Varů a váš dlužník bydlí v Brně, nezbývá, než podat žalobu u brněnského soudu.
Krok 5
Výjimky
Z předchozího bodu samozřejmě existují výjimky. Dlužníka proto můžete žalovat nejen v místě, kde má bydliště, ale vedle toho i v místě, kde pracuje nebo například tam, kde vznikla škoda. Výběr záleží na vás. Jeden z takto určených soudů vám totiž může svou vzdáleností vyhovovat více, než ten soud, v jehož obvodu žalovaný bydlí.
Krok 6
Výlučná příslušnost soudu
Aneb někdy vás bydliště či pracoviště žalovaného vůbec nezajímá (k tomu blíže § 88 občanského soudního řádu). Tady je několik případů:
ROZVOD - Žalovat budete u soudu, v jehož obvodu jste jako manželé měli poslední společné bydliště. Ale jen za předpokladu, že v obvodu tohoto soudu nadále bydlí alespoň jeden z vás! Pokud jste jako manželé bydleli v Brně a pak se jeden z vás (Vy) odstěhoval do Prahy a druhý (manželka) do Plzně, musíte žalovat v Plzni.
NEMOVITOST - Žalovat musíte u soudu, v jehož obvodu se nemovitost nachází.
PROHLÁŠENÍ ZA MRTVÉHO - Příslušný bude ten soud, který byl naposledy v ČR obecným soudem toho, kdo má být za mrtvého prohlášen.
Pokud se jedná o obchodní věc, zpravidla si můžete s protistranou vybrat soud, který má ve věci rozhodnout. (Žalovaný má sídlo v Ostravě, ale Praha vám oběma vyhovuje víc.)
Článek je informativní.