Jak na zábavné pokusy z fyziky – duhová voda | návod
Jak na zábavné pokusy z fyziky – duhová voda | návod. Fyzika jako jeden z mála školních předmětů nabízí unikátní příležitost pro zábavné a jednoduché experimenty. Náš dnešní pokus navíc zvládne úplně každý! Skvěle se hodí k ozvláštnění vyučování ve škole, ale můžete ho snadno provést i doma, s vašimi dětmi. V tomto experimentu se pokusíme vytvořit duhovou vodu.
Co je potřeba
pomůcky:
- velká skleněná nádoba (např. akvárium)
- kádinka
- skleněná tyčinka na míchání
- teploměr
- sůl
- voda
- potravinářská barviva
Krok 1
Umístíme akvárium nebo jinou velkou skleněnou nádobu na stůl a podepřeme jednu libovolnou stranu tak, aby stála šikmo. Do takto připravené nádoby nalijeme vodu a změříme její teplotu. Zjištěná teplota nám dá představu o tom, o kolik musí být další přidané vrstvy teplejší nebo studenější.
Krok 2
První duhovou vrstvu vody vytvoříme tak, že do kádinky nalijeme ledovou vodu, pro jistotu změříme její teplotu, nasypeme do ní 3 lžíce soli a libovolné potravinářské barvivo a celé to důkladně zamícháme. Výslednou směs nalijeme do připraveného akvária.
Krok 3
Druhou duhovou vrstvu chceme vytvořit na hladině, proto do kádinky nalijeme horkou vodu, i zde můžeme pro jistotu změřit teplotu, a přidáme jiné potravinářské barvivo. Důkladně zamícháme a pomalu, opatrně směs nalijeme po hraně do připraveného akvária.
Krok 4
Nejzajímavějším a také nejtěžším trikem je přidání třetí barvy tak, aby se nepromísila s předchozími dvěma barvami. Aby se nám to povedlo, musíme vytvořit takovou vrstvu, která bude teplejší než spodní slaná vrstva, ale chladnější než horní horká vrstva. Pokud máme teplotu všech tří předchozích vrstev změřenou, měla by to být hračka. Přidáme tedy poslední barvivo a velmi pomalu nalijeme směs do akvária.
výsledek:
-
Pokud se nám vše povedlo, měli bychom v akváriu jasně rozpoznat všechny tři barvy.
-
Nepovedený pokus poznáme snadno: výsledná voda je tmavá, nevzhledná a není úplně jasné, co je to za barvu.
vysvětlení:
- Čím vyšší je teplota vody, tím menší má hustotu, a má tedy tendenci držet se u hladiny a naopak čím je teplota vody nižší, tím má voda vyšší hustotu, a proto klesá. Salinita, tedy slanost vody, také zvyšuje hustotu vody, takže má tendenci klesat, zatímco sladká voda s nižší hustotou zůstává u hladiny. Říká se tomu stratifikace vody, a je to důvod, proč se nám spodní studená slaná vrstva nepromíchá s horními teplými vrstvami a umožní vytvoření duhové vody.
Nedávejte tam příliš mnoho barviva, jinak budou vrstvy moc tmavé a nebudete schopni jednotlivé barvy rozeznat.
Jednotlivé vrstvy by měly mít co nejrozdílnější teploty, je možné (např. 10°C slaná, 40°C horká a 25°C prostřední teplá). Když se budou lišit pouze o stupeň či dva, je riziko, že voda vychladne a smísí se.
Při nalévání vody musíte dát pozor, abyste byli co nejníže a co nejblíže okraji. Vodu nalévejte opravdu pomalu, jinak se všechny vrstvy v nádobě promíchají a pokus se nepovede.