Jak se vyznat v etiketách na potravinách
Když jdeme nakupovat potraviny, některé dáváme do vozíku automaticky, protože víme, o co jde. Známe jejich složení, máme s nimi zkušenosti, víme, co od lákavě zabaleného zboží můžeme čekat. A pak jsou takové, které nás zaujmou. Neznámých potavin v obchodech přibývá. Chceme se o nich dozvědět víc, a tak si přečteme údaje na etiketě. Co všechno se z této etikety dá vyčíst a na co si dát pozor?
Krok 1
První, čemu se asi věnuje každý zákazník, je složení výrobku a datum spotřeby. Pokud jde o čerstvost, pozor na to, abychom si nepletli „minimální trvanlivost“ a „použitelnost (datum spotřeby)“. Údaje o minimální trvanlivosti najdeme na potravinách, které jsou trvanlivé, jde třeba o mouku, rýži, těstoviny, cukr. I po uplynutí této minimální trvanlivosti se mohou v obchodě vyskytovat. Podmínkou je, aby zboží bylo zdravotně nezávadné.
Jestliže je na etiketě uvedeno „Spotřebujte do“, znamená to, že toto datum bychom měli respektovat a po jeho uplynutí už potravinu raději nejíst. Určitě jste se s tím setkali u mléčných výrobků nebo těch, které se rychle kazí.
Krok 2
Samozřejmostí je i název výrobku, jeho množství (váha, ks), podoba (kmín celý, kmín mletý), uvedení výrobce nebo balírny a země původu.
Pokud jde o složení, tam jsou jednotlivé ingredience seřazeny podle objemu, v jakém jsou zastoupeny. Přesněji řečeno v sestupném pořadí. Většina z nás si dává pozor na obsah barviv, konzervantů, sladidel, kypřidel a dalších přídatných látek.
Užitečné jsou i informace o energetické hodnotě výrobku, případné upozornění pro alergiky a návod k použití. Návod se vyskytuje u potravin, které se nejí syrové, ale musí se před konzumací nejdříve tepelně zpracovat.
Veškeré údaje by měly být srozumitelné, čitelné a neměly by zákazníka uvést v omyl.
Dbejte na to, abyste kupovali výrobky s nepoškozeným obalem, v dobrém stavu, neponičené.