jaktak.cz

Jak poznat a využít houbu špičku obecnou | atlas hub

Špička obecná (Marasmius oreades) je nejznámější z rodu Marasmius, za zmínku snad stojí ještě také jedlá špička česneková (Marasmius scorodonius). Drobná houba začíná růst na jaře na loukách, při okraji polních cest a pastvinách. Někdy se dá najít už koncem dubna a tak se řadí mezi první v kuchyni dobře využitelné druhy. Abyste špičku mohli sbírat a pochutnat si na ní, je důležité ji bezpečně rozeznat od jiných hub. V článku se seznámíte s jejími hlavními znaky, poradíme vám, kde ji hledat a přidáme nějaké tipy na úpravu.

Klobouk špičky obecné má 15–50 mm v průměru. U mladých plodnic je zvoncovitě klenutý, později plochý se středovým hrbolkem. Povrch je hladký, na okraji klobouku někdy slabě rýhovaný, světle okrové barvy. Ve vlhku je klobouk lesklý a tmavší.

Třeň je pružný, plný, dlouhý 40–70 mm, o průměru 3–5 mm. Je světlejší než klobouk, obvykle bělavý. Lze na něm uvázat uzel, aniž by se zlomil. Houba se sbírá bez něj (jen klobouky), protože je tuhý.

Lupeny jsou řídké, bílé až krémové, u třeně vykrojené, střídavé délky viz foto.

Vůně je příjemná, v atlasech se uvádí, že připomíná hořké mandle.

Špička roste od dubna do listopadu mezi trávou na loukách, pastvinách, při okraji polních cest nebo světlých lesních pěšin. Roste brzy po deštích ve velkém množství v pásech nebo tzv. čarodějných kruzích sytě zelené trávy, která je tmavší než ostatní vegetace a také většinou bujněji roste. Čarodějný kruh se každý rok zvětšuje a tak můžete houbu sbírat stále na stejné lokalitě, stačí cíleně procházet místa s tmavěji zelenou trávou.

Špička se hodí (čerstvá i sušená) do omáček, nádivek, polévek, vaječných jídel, k masu a pokrmů s rýží. V některých zemích se prášek ze sušených kloboučků přidává i do sladkých omelet a sušenek.

Recept na nádivkuhttps://www.jaktak.cz/jak-upect-bramborovou-nadivku-s-houbami-recept.html

Houbu si snadno usušíte a budete ji mít k dispozici celý rok. Kloboučky sušte na vzduchu navlečené na niti, nebo na sítech jako jiné houby. Špička se velmi dobře suší. Před použitím ji namočte nejméně na 2–3 hodiny do vody nebo vývaru (klidně i přes noc). Pokud je plánujete využít v pokrmu (omáčce) se smetanou, namočte je v mléce, budou mít ještě lepší chuť. Čím déle se houba namáčí, tím je měkčí.

10 g sušených špiček odpovídá zhruba 50 g čerstvých hub.

Usušené houby můžete umlít na prášek a dochucovat jimi pokrmy, údajně jim dodá chuť umami. Sušené špičky se s oblibou používají ve francouzské, anglické a španělské kuchyni.  

Někteří houbaři ji mrazí, můžete to vyzkoušet. Houbu krátce předvařte, prudce zchlaďte a zmrazte. Dle mého názoru je sušená lepší, mražená ztratila vůni i chuť.

 

Špička byla oblíbená už ve staročeské kuchyni. Svědčí o tom recept v jedné z nejstarších českých kuchařek od Pavla Severina, doporučuji k ochutnání: https://www.jaktak.cz/jak-pripravit-houbove-sisky-se-smetanovou-omackou.html

Špička je bezkonkurenční v bramborové polévce. Přidejte ji do vašeho oblíbeného receptu nebo vyzkoušejte Eliščinu bramboračku: https://www.jaktak.cz/jak-udelat-bramborovou-polevku-s-houbami-recept.html

Houbové rizoto je také známá klasika, zkuste ho se špičkou podle Jany P. https://www.jaktak.cz/jak-uvarit-houbove-rizoto-bezmasy-pokrm.html

A nakonec recept na houbové pirohy, špičky se do nich skvěle hodí, zůstanou krásně tvrdé: https://www.jaktak.cz/jak-upect-houbove-pirohy-recept.html

Pokud houby neznáte a chtěli byste je koupit na trhu, přečtěte si, jaké podmínky musí prodejce ze zákona splňovat:https://www.jaktak.cz/jak-koupit-cerstve-houby-na-trhu.html

I špičku, ač se to nezdá, někteří zamění za jedovaté nebo nejedlé druhy. Před konzumací si nechte od někoho znalého potvrdit, že jste opravdu našli špičku obecnou. Konzultace je také možná zde: https://www.myko.cz/poradna/zeptejte-se-nas/ 


Zdroj: https://www.jaktak.cz/jak-poznat-vyuzit-houbu-spicku-obecnou-atlas-hub.html