Jak znáte sv. Barboru, ochránkyni horníků, dívčího mládí a symbol naděje v zimě?
4. prosince slavíme svátek svaté Barbory, jedné z nejznámějších postav adventního období. Patří mezi tzv. čtrnáct svatých pomocníků a od nepaměti byla uctívána jako ochránkyně horníků, stavitelů, dělostřelců, ale i všech, kdo pracují s nebezpečím. V lidové tradici se však její svátek proměnil i v den plný krásných zvyků, které připomínají zimu, naději a blížící se Vánoce.
Barborky a starý zvyk větviček
Nejznámější tradicí spojenou s tímto dnem je trhání tzv. barborek – větviček třešní nebo jiných ovocných stromů, které se vloží do vázy s vodou. Podle tradice by se měly utrhnout brzy ráno na sv. Barboru, a pokud rozkvetou do Štědrého dne, znamená to štěstí, zdraví a lásku v následujícím roce. Neprovdané dívky věřily, že když jejich větvička vykvete, do roka se vdají.
Dnes se tento zvyk zachovává spíš jako symbol předvánočního zklidnění – jemné bílé květy uprostřed zimy působí jako připomínka, že i v temných dnech se rodí nový život.
Barborky v lidové víře
Podle legendy byla svatá Barbora krásná a vzdělaná dívka, kterou její otec uvěznil, aby ji uchránil před křesťanstvím. Ona však tajně přijala víru, za což byla nakonec odsouzena k smrti. Během věznění se v její cele zazelenila větev, která se stala symbolem víry, naděje a znovuzrození.
Na některých místech Česka chodívaly v předvečer svátku svaté Barbory „barborky“ – ženy nebo dívky v bílém. Měly bílé roucho, vlasy zahalené závojem a rozdávaly dětem drobné dárky, ovoce či ořechy. Byly předchůdkyněmi dnešních Mikulášů a andělů.
Pranostiky a počasí
K datu 4. prosince se pojí řada lidových pranostik, které napovídaly, jaká bude zima a úroda. Nejznámější říká:
„Na svatou Barboru, saně do dvoru.“
Znamená to, že kolem tohoto dne by mělo napadnout první sněhové nadělení a nastoupit pravá zima. Další známé přísloví zní:
„Svatá Barbora nosí sníh do dvora.“
Někdy se říkalo i:
„O svaté Barboře, ležívá sníh na dvoře, o svatém Mikuláši, už led na řece straší.“
Tato pořekadla odrážela rytmus života na venkově, kdy lidé sledovali přírodu a podle ní se připravovali na zimu.
Symbol tiché radosti
Svátek svaté Barbory tak není jen o větvičkách ve váze. Je připomínkou víry v lepší zítřky, naděje a trpělivosti. Když si i dnes doma dáme barborku do vody, můžeme si přát, aby spolu s ní rozkvetla i naše radost z blížících se Vánoc. Protože právě v čase, kdy venku přibývá tmy, nás tyto drobné tradice učí vnímat světlo, které přichází zevnitř.
Další zajímavé články
Diskuze k článku