Jak si poradit s trojčlenkou
Některé znalosti matematiky, které jsme si osvojili ve škole, v praxi příliš nepoužijeme. Naopak taková trojčlenka, to je matematický úkon, se kterým v běžném životě uspějeme. Často se dostáváme do situace, kdy máme dvě veličiny, popsané třemi na sobě závislými údaji, pomocí nichž chceme získat ten čtvrtý údaj.
Přímá úměra
Uveďme příklad z praxe. Chceme koupit 5 kg brambor a zaplatíme za ně 100 Kč. Kolik kilogramů brambor koupíme, jestliže vyrazíme do obchodu s částkou 300 Kč?
Drtivá většina z nás logicky, bez tužky a papíru, odvodí, že třikrát tolik, tedy 3x5 kg, což je 15 kilogramů. V tomto případě jde o přímou úměru. Čím více peněz máme, tím víc brambor si můžeme pořídit.
Nepřímá úměra
A pak existuje úměra nepřímá. 10 aut odveze náklad za 4 hodiny. Jak dlouho potrvá, než náklad odveze 20 automobilů? I tady vytušíme výsledek rychle. Dvojnásobek aut zvládne stejný úkol za poloviční dobu, tedy za 2 hodiny.
Někdy ale výsledek není zřejmý hned na první pohled a musíme se k němu prokousat výpočty. Grafická podoba je jednoduchá, stačí jen dva řádky, kam vše zapíšeme, např.
5 kg brambor………….100 Kč
X kg brambor…………..300 Kč
Šipkami nahoru a dolů, které se umisťují na začátek a konec řádku, se obvykle vyznačí, zda jde o přímou či nepřímou úměru. Jednoduchými matematickými úkony (dělení, násobení) pak dospějeme k potřebnému výsledku, v tomto případě:
X = 5x (300:100), tj. 15
Značení šipkami ale není nutné, to je dobré pouze v případě, kdy si chceme ozřejmit, o jaký typ úměry se jedná. Jakmile pochopíme princip výpočtu, postupujeme již rutinně.
