Jak a co udělat v květnu na zahradě

Po odkvětu tulipánů odstraníme semeníky dříve, než se v nich vytvoří semena. Tvorba semen vyžaduje dostatek živin, které rostlina získává ze zásobního orgánu – cibule. Jinak tomu je s listy všech cibulovin, které odstraníme až odumřou. Do té doby je cibulovině ponecháme, čerpá z nich živiny. Po odumření (zežloutnutí a seschnutí) listů se cibule zatáhne a je připravena k odpočinku.

Hlubokým zpětným řezem máme nyní možnost zmladit některé keře kvetoucí až v létě, případně ozdobné listy, například svídy. Chceme-li například u svídy bílé dosáhnout červené barvy výhonů, kterými ozdobí zahradu zejména v zimě, na sněhu, seřízneme keř až těsně nad zemí. Za několik dní rostlina obrazí a za měsíc už vytvoří kompaktní keřík. Pro rychlejší růst můžeme přihnojit, případně zakrýt půdu mulčem.

Zavlažujeme pravidelně dřeviny, upravujeme mísy a přihnojujeme půdu, pokud jsme to však již neučinili v předchozích měsících. Bujně rostoucí jádroviny nehnojíme nebo jen velmi málo, především vynecháme dusík. Dáváme přednost přírodním hnojivům, jsou pro půdu i rostliny přirozenější.

Po odkvětu jahodníků připravíme zvětšujícím se plodům podestýlku proti šíření plísní.

Na raně kvetoucích dřevinách (zlatice, sakury, dříny, šácholany, pak i šeříky) odstraníme usychající květenství dříve, než začnou prorůstat novými výhony. Přistřihněte živé ploty z listnáčů i jehličnanů. Vysadíme letničky, začneme s výsevem dvouletek pro jejich podzimní přesadbu (karafiáty, náprstník, astry, pomněnky, macešky aj.) a loňské dvouletky ošetříme. Z bylinných řízků můžeme množit některé okrasné keře (trojpuk, pustoryl, vajgélie, skalníky, tavolíny, dříny, štědřence a další).

Vysazujeme jiřinky: Hlízy vysazujeme koncem dubna až do poloviny května. Spon výsadby záleží na robustnosti. Vyhloubíme dostatečně hlubokou a širokou jamku, do které pohodlně vložíme hlízy tak, aby byl kořenový krček zhruba deset centimetrů pod povrchem země. Jiřinky bychom neměli okopávat kvůli mělce rostoucím hlízám, jedině tak zabráníme jejich poškození a omezení růstu.

Likvidujte plevele a sklízejte úrodu! Přihrňte zeminu k „vyřádkovaným“ bramborám. A hlavně uvolněte záhony po ředkvičkách, raném salátu, pekingském a čínském zelí, rané hlávkové kapustě, černém kořenu a karotkách. A hned znovu vysejte salátovou čekanku, fazol keříčkový i tyčkový a hrách dřeňový. Opakovaně vysévejte květáky – letní odrůdy. Po „ledových mužích“ rychleně přesadíme na velké záhony tyčková i keříčková rajčata, okurky salátové i nakládačky, lilky, případně papriky a patisony nebo cukety.

Po „zmrzlých mužích“ můžete začít přenášet ven rostliny, které zimovaly doma. Pokud je podmračené a deštivé počasí, je to pro jejich aklimatizaci venku ideální. Stále ale sledujte aktuální počasí. Výrazný pokles nočních teplot by jim mohl uškodit. Ven už také můžete vyndat begonie a dosny.

U všech rostlin na kmínku v tuto dobu vyrážejí z báze (kmínku) výhony. Vylamujte je ihned, jak je objevíte. Vysilují celou rostlinu. Také u růží se v tuto dobu „derou“ na svět výhony z podnoží. Někdy jsou i ukryté v půdě. Proto růže pravidelně kontrolujte.