Jak zabít vánočního kapra v domácích podmínkách

Většina lidí si nechá zabít kapra hned při nákupu. Jen někteří kupují kapra záměrně živého, ale ti obvykle kapra zabíjet umí – jsou to třeba rybáři. Ovšem může se stát, že se živý vánoční kapr ocitne i v domácnosti, která se zabíjením kaprů žádné zkušenosti nemá: dostaneme ho darem, vyhrajeme v loterii na vánočním večírku nebo ho koupíme v obchodě, kde na zabíjení nejsou vybaveni. A co teď?

Při vší genderové rovnoprávnosti – zabíjení vánočního kapra by měla být mužská práce. Takže prvním velkým úkolem bude postavit nějakého muže nekompromisně před úkol vánočního kapra zabít, vykuchat a naporcovat. Jestliže žádný muž není, musí se žena zocelit, zahodit útlocitné myšlenky na smutné rybí oči, vzpomenout si na prababičky, které ryby zabíjely běžně, vyhnat děti na kluziště a pustit se do díla.

Kapra zabijeme pokud možno co nejdřív. Mezistupeň, kdy kapřík přežívá v naší vaně, znamená další komplikace – v domácnosti, která není rybářsky vybavena, je poměrně obtížné kapra vylovit a přemístit ho na místo určené k zabíjení a bourání. O nebezpečích druhotných úrazů nemluvě (sklouznutí na mokré dlažbě při kaprově vyklouznutí na zem a podobně). Kapra necháme v kbelíku vody, kterou pak vylijeme do dřezu i s kaprem.

Připravíme si paličku (na maso nebo kutilskou), ostrý špičatý nůž, těžký dlouhý ostrý nůž, nůž-pilku nebo kuchyňské nůžky (na drůbež). Dále potřebujeme alespoň dvě staré nasákavé utěrky nebo víc papírových utěrek. Nádobu na odpad, nádobu na hlavu a odřezky na polévku, prkénko na porcování, mísu na očištěné maso.

Z kuchyňské pracovní linky (a širšího okolí) odstraníme všechny předměty – jednak by nám překážely v práci, jednak kolem sebe při zabíjení vánočního kapra naděláme dost nepořádku. Vedle dřezu rozložíme utěrku. Vypustíme vodu ze dřezu. Pomocí druhé utěrky kapra podebereme z dřezu. Položíme ho na utěrku, přikryjeme (aby se nám nesmekla ruka). Jedním pevným silným úderem paličkou do hlavy nad očima kapra omráčíme.

Prsty nadzvedneme rybě skřele. Ostrým nožem nebo silným škubnutím prsty rychle přerušíme oblouky žaber. Kapra necháme vykrvácet. Jestliže budeme připravovat kapra po staročeském způsobu na černo, odchytíme kapří krev. Jestli krev nepoužíváme, rychle omyjeme pracovní plochu, aby nebyla kluzká. To budeme dělat průběžně po celou dobu práce.

Ostrým těžkým nožem nebo sekáčkem oddělíme hlavu. Počítejme s tím, že nervy už zabitého kapra budou ještě chvíli pracovat. Nesmí nás tedy vyděsit, když se kapří tělo s oddělenou hlavou pod pracovním nožem občas „mrskne“. Tělo bez hlavy necháme malou chvilku (pár minut) odpočinout a pak hned kapra vykucháme.

Na kuchání vánočního kapra budeme používat malý ostrý špičatý nožík. Kapra budeme řezat po břišní straně, a to od ocasu (od řitního otvoru) nahoru. Vedené řezy jsou krátké a mělké – jen asi jeden až dva centimetry, podle množství svalové tkáně. Rozříznutého kapra zároveň otevíráme.

Při kuchání hrozí nebezpečí, že nožem natrhneme nebo propíchneme žlučník, jehož hořká žluč by znehodnotila maso. Proto, když břicho kapra otevřeme, nejprve opatrně prohledáme vnitřnosti, abychom žlučník našli a opatrně jej vyjmuli. Pak vybereme podlouhlý útvar jiker nebo mlíčí, použijeme do polévky. Ostatní vnitřnosti dáme do odpadu. Uklidíme pracovní prostor.

Těžkým nožem, sekáčkem nebo nůžkami na drůbež odstraníme ploutve (včetně ocasní). Jestliže nemáme rádi kapří kůži, stáhneme ji. Když kůži jíme, seškrabeme šupiny. Šupiny škrabeme tupou stranou dlouhého nože nebo lžicí, a to v „protisměru“. Máme-li druh kapra bez šupin, očistíme kůži tupým nožem – nějaká šupinka se na něm také najde.

S vykuchaným a očištěným kaprem dál pracujeme podle konkrétního kuchařského záměru: filetujeme, naporcujeme, rozpůlíme. Z hlav, jiker (mlíčí) a odřezků připravíme polévku (viz náš předpis).