Jak poznat Vysočinu | rady

Kraj Vysočina (do roku 2011 pouze Vysočina) leží v jižní části středu republiky a tvoří rozmezí mezi Čechy a Moravou. Rozkládá se na území okresů Jihlava, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou, Pehlřimov a Třebíč. Kraj Vysočina se každoročně představuje na veletrhu cestovního ruchu Regiotouru a z jejich moderní expozice je patrné, že jsou u nich turisté vítáni.

Vysočina je dostupná po dálnici D1 z Prahy do Brna. Vysočinou projíždíme při cestách do Rakouska (E59). Je třeba počítat s tím, že v zimních měsících se na silnicích Vysočiny mohou vyskytovat problémy způsobené sněhem. Pojedete-li autem, dejte pozor. „U Humpolce v příkrym kopci často bouraj politici,“ zpívala kapela Tři sestry a byl tím myšlen osudný dálniční úsek na Vysočině (Alexander Dubček). Vysočinou prochází železniční trať, po níž jezdí rychlíky z Prahy do Brna (přes Čáslav a Havlíčkův Brod). Vlakem jsou dostupná všechna větší města Vysočiny. Při cestování vlakem ze severní Moravy je možno zvolit trasu přes Pardubice nebo přes Brno.

Havlíčkobrodsko

Havlíčkův Brod se sice do roku 1945 jmenoval Německý Brod, ale jeho historie je ryze česká – dokonce královská. K regionu kromě Karla Havlíčka (narozen ve zdejší Borové) patří i Jan Žižka: v roce zemřel 1424 u dnešní obce Žižkovo Pole. Směrem k Přibyslavi (muzeum hasičství a „rodiště“ pribináčku) najdeme Žižkovu mohylu postavenou z kamenů z celých Čech. V regionu stojí za prohlídku Chotěboř (kouzelná cesta do ní vede z Bílku údolím Doubravy). Vděčná je túra podél řeky ze Světlé do Ledče nad Sázavou (přírodní rezervace Stvořidla), návštěva „Haškovy“ Lipnice nebo prohlídka vodního díla Želivka (voda pro Prahu), odkud je už jen skok na Pelhřimovsko.

Pelhřimovsko

Nejezděte do „Pejru“ podívat se na krematorium (Vesničko má, středisková). Není tam a nikdy nebylo. Čím je ovšem Pelhřimov známý, to je městská památková rezervace. Je to město, které skutečně dokáže využít svého potenciálu v oblasti turismu. Pelhřimov bývá někdy přezdíván městem českých kuriozit – sídlí zde agentura Dobrý den, Muzeum rekordů a kuriozit, Muzeum strašidel, muzeum věnované herecké rodině Lipských. Natáčel se tu seriál Návštěvníci. Za návštěvu rovněž stojí desetitisícový Humpolec, rodiště antropologa Aleše Hrdličky (muzeum).

Ždársko

Moderní Žďár nad Sázavou je dobrým výchozím bodem k putování regionem. Zajímavé je městečko Bystřice nad Pernštýnem (pozor, nikoliv „pod“ Pernštýnem), lesní hrady Zubštejn, Pyšolec, Aueršperk, Vírská přehrada, kopec Borovec (naleziště drahých rud a minerálů). V regionu se také nachází „nejpohádkovější“ ze všech hradů – Pernštejn. Z ticha lesů můžete zajet do centra zábavy - westernového městečka Šiklův Mlýn nebo se jet vykoupat k veleznámému rybníku Velké Dářko. Region mají v oblibě běžkaři, sníh se zde dlouho drží a tratě jsou dobře upravovány.

Třebíčsko

Město, kde ve vilové čtvrti stojí zděný větrný mlýn, dominuje mu románsko-gotická basilika, najdete v něm pravoslavný chrám, moderní evangelický kostel, secesní a kubistické stavby, ale i židovskou čtvrť tak autentickou, že byla zapsána na seznam památek UNESCO. (Více v našem článku Jak poznat Třebíčsko.) Jestli se vypravíte do Moravských Budějovic, nezapomeňte se cestou zastavit na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou (jedna z nejmonumentálnějších staveb baroka na našem území. Světoznámé hudební festivaly.). Renesanční městečko Telč přezdívané „jezerní růže“, je rovněž na seznamu UNESCO. Kdybyste jezdili po Třebíčsku na kole, můžete se příjemnou cestou podél řeky dostat až do metropole kraje – do Jihlavy.

Jihlava

Krajské město Jihlava s je zajímavé pro milovníky historie. Ve středověku se zde těžilo stříbro. Ve městě je množství udržovaných stavebních a církevních památek, proto je vhodné nejprve navštívit jihlavské informační centrum, kde návštěvník získá přehled o všech zajímavostech. Rodiny s menšími dětmi mohou navštívit jihlavskou zoo (v docházkové vzdálenosti od centra města), je otevřena po celý rok. Dospělé zajímá pivovar Ježek (možná prohlídka a návštěva pivovarské restaurace). Asi 15 kilometrů od Jihlavy leží městečko Polná (městská památková rezervace). Druhou neděli v září se v Polné koná „mrkvancová pouť“, patří k největším poutím na Vysočině. Polná má i židovskou tradici.