Jak rozpoznat nejběžnější klouzky | atlas hub
Klouzci jsou houby, které leckterý houbař přehlíží kvůli jejich lepkavému klobouku, na který se chytají různé nečistoty. Je to škoda, protože klouzek je výborná a chutná houba. Ta trocha práce za to stojí a jako bonus jim přičtěte, že se nedají zaměnit za žádnou jedůvku. Článek představuje nejběžnější druhy klouzků, se kterými se můžete setkat v lese.
Klouzek obecný
Klouzek obecný, neboli klouzek pravý má krátký třeň s tmavě zbarveným spodkem prstenu. Klobouk je v odstínech hnědé barvy a pokožka na něm je snadno loupatelná. Ústí rourek jsou žlutá. Dužnina je bílá s ovocnou vůní. Roste obvykle pod borovicemi ve skupinkách. Dává přednost chudým, kyselým, písečným půdám. Roste v období od září do listopadu. Houba je vhodná pro všechny typy úprav a sušení. Houba údajně způsobuje u citlivých jedinců alergickou reakci.
Klouzek modřínový (sličný)
Klouzek modřínový je místem výskytu vázaný na modříny. Je poměrně hojný, roste od června do listopadu, často ve skupinách. Houba má slizký, jasně žlutý až oranžový klobouk, drobné citronově žluté póry, které pomačkáním tmavnou. Třeň má pevnou žlutou dužninu a na horní části výrazný slizký prsten. Houba téměř nečerviví a má široké využití v kuchyni.
Klouzek kravský
V lesích ho najdeme od července do října, často ve velkém množství. Tvoří malé plodnice. Klobouk je v různých odstínech žlutohnědé, za vlhka slizký, jinak suchý a je téměř nemožné ho sloupnout. Rourky jsou žluté až hnědé. Třeň má podobnou barvu jako klobouk a nemá prsten. Klouzek kravský je opomíjená houba, jen málo houbařů si ji vloží do košíku. Je to škoda, protože v období růstu je jí opravdu hodně a příjemně chutná. Navíc lékařské výzkumy ukazují, že obsahují látky zabraňující růstu některých nádorů. Při tepelné úpravě i sušení zrůžoví, je to ve směsi s jinými druhy hub efektní. Hodí se téměř všude.
Klouzek bílý
Tento druh nejčastěji najdeme od července do října a to výhradně pod borovicí vejmutovkou nebo limbou. Klobouk je bílý se sloupatelnou pokožkou, za vlhkého počasí lepivý. Třeň je bílý s tmavými šupinkami, válcovitý, plný. Rourky jsou bělavé, v dospělosti citronově žluté. Výborná houba s všestranným využitím, chuť je mírná, vůně nevýrazná.
Hřib (klouzek) peprný
Drobný červenohnědý klouzek rostoucí v létě a na podzim. Je celý skořicově zbarvený a má silně palčivou chuť. Není považován za jedlý, v malém množství se používá jako koření. Zkuste malý kousek ochutnat, budete si to dlouho pamatovat (opět vlastní zkušenost).
Strakoš
Strakoš je masitý klouzek s dlouhým třeněm, bez slizkého povrchu klobouku, který je pro klouzky typický. Klobouk je plstnatý, výtrusná vrstva hnědá. Po otlačení rourky i dužina modrají. Roste na podzim, často ve velkém množství ve skupinách. Je popisován jako nepříliš chutný druh. Podle mě se ale jedná o houbu chutnou a voňavou. Má velmi výraznou houbovou vůni. Je vhodný na přípravu všech houbových jídel, k nakládání i sušení. Jeho nevýhodou je, že velmi často červiví.
Jak poznat houby: zásady pro sběr
Při určování hub platí jedno pravidlo: jen jistota je jistota. Klouzky patří k rozpoznatelným druhům, ale i tak je nutné být opatrný.
- Sledujte klobouk, třeň, prsten, spodní stranu klobouku a pokožku.
- Berte celou houbu i s třeněm, abyste mohli určit všechny znaky.
- Používejte ověřený atlas a nikdy se nespoléhejte jen na jednu fotografii nebo aplikaci.
- Při pochybnosti houbu nesbírejte, nebo ji ukažte mykologické poradně.
Klouzkům před úpravou se obvykle sloupává slizká pokožka. Houby sbírejte do košíku, ne do igelitu, a zpracujte brzy.
Nikdy nejezte syrové houby a jezte menší porce.
Jak vypadá klouzek a podle čeho ho poznat
Klouzky mezi sebou rozlišíme hlavně podle tří znaků: stromu, pod kterým rostou, klobouku (slizký, nebo suchý) a prstenu na třeni. Typický klouzek má lepkavý, za vlhka slizký klobouk a pod ním rourky místo lupenů, takže svým vzhledem připomíná hřib. Proto se v hovoru občas objeví i označení „hřib klouzek“.
- Pod borovicí najdeme klouzka obecného (hnědý klobouk, prsten na třeni) a klouzka kravského (žlutohnědý, bez prstenu). Pod borovicí vejmutovkou nebo limbou roste klouzek bílý.
- Pod modřínem roste klouzek modřínový, jinak též sličný, s jasně žlutým až oranžovým kloboukem.
- Bez slizu je strakoš, který je k ostatním klouzkům řazen jen volně; klobouk má plstnatý a po otlačení modrá.
Strom v okolí je tedy první vodítko. Klouzci žijí ve společenství s kořeny jehličnanů, a proto je hledáme v borových a modřínových lesích, často ve skupinkách.
Musí se klouzek loupat?
Jde o jednu z nejčastějších otázek. Povinné to není: klobouk stačí otřít suchým hadříkem a jedlá je i pokožka. Řada houbařů ji přesto stáhne, protože je slizká, drží se na ní jehličí a nečistoty a může jídlo zabarvit do tmava. Někomu také sliz z pokožky nedělá dobře, takže u citlivého žaludku je loupání rozumná volba.
Nejsnáz jde pokožka stáhnout u klouzka obecného, u něhož je dobře loupatelná. U klouzka kravského je to téměř nemožné, proto se s ním pracuje tak, že se klobouk po očištění rovnou krájí. Čistit je dobré brzy po sběru, dokud je houba pevná. Do košíku ji ukládáme ve vzdušné nádobě, ne do igelitu, kde by se lepkavé klobouky slepily a zapařily.
Je klouzek jedlý, nebo nejedlý? Čím ho nezaměnit
Typičtí klouzci s lepkavým kloboukem nemají mezi houbami jedovatého dvojníka, který by se jim nápadně podobal. To je jeden z důvodů, proč jsou pro začátečníky vděčnou houbou. Nejedlých druhů, které se ke klouzkům volně řadí, je jen několik. Příkladem je klouzek (hřib) peprný: je drobný, celý skořicově zbarvený a má palčivou chuť, takže se do jídla nehodí. Odliší se od jedlých právě nenápadnou skořicovou barvou a drobnou plodnicí.
Pro jistotu platí obecné pravidlo: houbu, kterou si nejsme jisti, nesbíráme a necháme ji zkontrolovat v houbařské poradně.
Kdy klouzky sbírat a jak je využít
Klouzky rostou od léta do podzimu. Klouzek modřínový se objevuje už od června, kravský od července do října a klouzek obecný hlavně od září do listopadu. Sbíráme mladé, pevné plodnice; staré jsou rozměklé a rychle podléhají zkáze, strakoš navíc velmi často červiví.
V kuchyni se klouzci hodí na smažení, do omáček, polévek i k nakládání. Klouzek obecný je vhodný pro všechny typy úprav a k sušení. Klouzek kravský po tepelné úpravě zrůžoví, takže ve směsi s jinými houbami vypadá efektně. Při prvním pokusu s klouzkem obecným je rozumné sníst jen menší porci, protože u citlivých jedinců může vyvolat alergickou reakci.
