Jak napsat fejeton | rady
Jak napsat fejeton | rady. Fejeton je publicistický žánr, který dnes často najdeme v denním tisku. Je užíván jako protějšek k hlavnímu článku nebo tématu, jimiž se noviny v ten den zabývají. Napsat dobrý fejeton, aniž bychom sklouzli k jinému žánru, není jednoduché. Podíváme se jak na to.
Titulek fejetonu
Titulek fejetonu by měl být kreativní a musí čtenáře upoutat. Autorovi fejetonu se dává volná ruka, není omezen žádným pravidlem. Titulek fejetonu může vypadat následovně: Kam s ním? (fejeton zakladatele českého fejetonu Jana Nerudy) nebo název: Kajetánka (autorem fejetonu je Ludvík Vaculík).
Tělo fejetonu
Fejeton předkládá témata všedního dne v novém světle. Autor by měl užít ironii nebo sarkasmus, poukazovat na skutečnosti či události netradičním pohledem. Užívá se vyprávěcí postup s postupem úvahovým a popisným. Nevyhýbáme se přímé řeči a ani dialogům. Užíváme tázací i krátké věty. Fejeton často končí bez odpovědi. Nutí čtenáře k zamyšlení se nad nějakou událostí či jevem ve společnosti. Autorův subjektivní nádech je typický. Jedná se v praxi o humorný postřeh. Napsat fejeton už z těchto důvodů není jednoduché. Je nutná vysoká míra nápaditosti a originality. Často se užívá nějaký příklad z vlastního života, jehož podtextem je právě reflexe události či nějakého jevu ve společnosti, na který chceme fejetonem poukázat. Úkolem fejetonu není prioritně odlehčit téma, ale výběrem lehčího slohu poukázat na problém jinýma očima.
Závěr
Ten může i nemusí být otevřený. Do závěru fejetonu nevkládáme shrnutí, ale můžeme fejeton ukončit nějakou humornou tečkou. Snažíme se sice o to, aby se čtenář nad problematikou zamyslel, nikoliv však tím, že bychom čtenáři problematiku vysvětlovali. Autor fejetonu přináší svým textem jiný pohled na věc – a třeba ji zprostředkovává vlastní zkušeností, je subjektivní.
