Jak a co udělat v únoru na zahradě

Do vytápěného skleníku sázíme raný salát, kedlubny, květák, sazečku cibule a salátové okurky.
Do nevytápěného skleníku vyséváme karotku a ředkvičku.
Záhony, na nichž budeme pěstovat zeleninu, 3 týdny před výsadbou povápníme.

Pečlivě kontrolujeme stav nových výsadeb a v bezmrazém období zaléváme. Pokud jsou rostliny nadzvednuté mrazem, opatrně je zatlačíme a přišlápneme.

U azalek a rododendronů uděláme jednoduché stínění, aby je nepoškodilo případné ostré zimní slunce. Podle potřeby chráníme před silnými paprsky i kmeny vzácných jehličnanů a především mladé výsadby stálezelených rostlin. Je-li dostatek sněhu, postačí, pokud ho k rostlinám přihrneme.

V teplejších dnech začneme s řezem okrasných dřevin. Odstraníme všechny nežádoucí, poškozené nebo namrzlé části. Radikálně seřízneme letní keře. Zmlazovací řez jarních dřevin necháme raději až na dobu po odkvětu.
Likvidujeme zbytky listí. Podle potřeby uklízíme na zahradě.

V předjarním období musíme přihnojit ovocné stromky. Je třeba si ale uvědomit, jestli jsme tak neučinili již na podzim. Přehnojení by jim nesvědčilo a navíc dvojnásobná dávka kompostu neznamená dvojnásobnou úrodu. Kompost je výborné hnojivo, ale přebytek dusíku v něm by mohl uškodit zvláště mladým stromkům.

Krmení zpěvného ptactva bývá v předjaří již zbytečné. Pokračujeme v něm pouze tehdy, pokud je půda hluboce zmrzlá a pokrytá sněhem. Jakmile rozmrzne a sníh se začne ztrácet, s přikrmováním postupně přestaneme. Při stálém přístupu by ptáci tzv. zlenivěli, ale hlavně by pod dojmem příznivých podmínek začali velmi brzy hnízdit. Některé druhy jako například sýkorky mohou svá mláďata krmit ale jen živočišnou stravou, jako jsou housenky a hmyz. Ty se však objeví až v pokročilejším a teplejším jaru. Mláďata tedy uhynou, i když je pro dospělé ptáky potravy dost.