Jak fotit sport

Pokud fotograf uvažuje, že se vypraví s fotoaparátem na hokejový či volejbalový zápas, mohl by brzy narazit. A to už přímo ve vchodu do sportovní haly. Pro sportovní fotografy, kteří mají speciální stanoviště, je podstatná akreditace. Ta umožňuje vstup do vyhrazených prostor pro pořizování fotografií. Výhodou je, že se nacházíte blíž sportovnímu dění a nemusíte se rozrušovat fanoušky ve svém okolí jako v hledišti. Akreditaci uděluje pořadatel na základě žádosti fotografa, proto se s ním dohodněte předem. Akreditace se uděluje především sportovním fotografům z médií, proto ji získat nemusíte. V takovém případě je více než jasné, že při focení z hlediště budete potřebovat objektiv s větším ohniskem či zoomováním. Pamatujte však na to, že na většině sportovištích je focení zakázáno.

Najděte si místo, které vám umožní dobře sledovat sportovní utkání, zároveň by vám mělo umožňovat zachytit klíčové okamžiky zápasu. V hokeji to je samozřejmě gól, u tenisu se zřejmě budete chtít zaměřit na výrazy ve tvářích tenistů, pokud se jim daří či naopak nedaří. Neváhejte během sportovní události toto stanoviště měnit za jiné, hledejte zajímavé úhly.

Sportovní fotografie vyžaduje velice krátké expoziční časy. Nastavte si tedy krátký expoziční čas, abyste snímky neměli rozmazané, pokud to samozřejmě není účel. Nastavíme si citlivost ISO, ve sportovních halách budete potřebovat větší citlivost. Nutností je správné vyvážení bílé. Pokud tak neučiníte, můžete pak při přebírání pořízených snímků velice litovat.

Chceme zachytit rovněž atmosféru, proto fotíme i rozjařené fanoušky a jejich reakce na průběh sportovního utkání.

Velice působivý je efekt rozmazání pozadí. Hovoříme o tzv. panningu, kdy se snažíme dosáhnout efektu, kdy sledovaný pohybující se objekt je na fotografii ostrý, kdežto pozadí je rozmazané. Získáme tím dojem pohybu, dynamiky. Základní variantou, jak takového efektu dosáhnout, je sledování pohybujícího se předmětu skrze hledáček fotoaparátu a snímání. Při běžeckých závodech se užívá čas 1/60 s, obecně platí, že závisí na rychlosti pohybujících se objektů, ohniskové vzdálenosti a vzdálenosti fotografa od objektu.