1

Kdy nevysvětlovat
Nemusíte vysvětlovat všechno. Zvláště u malých dětí do tří let postačí, když stanovíte pravidlo jasně i bez zdůvodnění. Důležitější je důslednost, aby prostředí dětí mělo svůj řád.To se týká např. přecházení přes silnici, cestování, pravidelnosti jídla, bezpečnostních zásad. Děti budou vaši důslednost testovat. Např. jestliže jim zakážete hrát si s jídlem a ony budou zkoušet opakovaně házet věci po stole, může to znamenat, že chtějí, abyste si jich všimli. Usměrněte jejich chování, pokud přestanou, pochvalte je. Pokud ne, dejte najevo, že se vám to nelíbí.

2

Příčina a následek
Nechte děti poznat, jaké můžou být důsledky jejich chování, pokud nebudou hranice dodržovat. To se týká starších dětí přibližně od 3 let, které už jsou schopny spojovat události podle jejich logického sledu. Pokud uvidí, že daná hranice jim vymezuje bezpečný prostor, budou s vámi lépe spolupracovat. Snažte se nedávat striktní zákazy.
Např. místo:“Teď půjdeš spát.“ Zkuste: „Když budeš potichu ve svém pokoji, můžeš si před spaním ještě hrát.“ Dítě tak má možnost volby svého jednání, možnost pozitivně ovlivnit svoji situaci. Dodržení pravidel pro něj znamená výhodu.

3

City
Nevažte projevování citů na dodržování pravidel. Svou lásku přece projevujete také tím, že stanovujete pravidla a tím vytváříte dítěti bezpečné prostředí. Neříkejte: „Ty jsi ale ošklivý, když tohle děláš. Máma tě teď nemá ráda…Tedy ty jsi ale zlý, když to házíš po zemi.“ Řekněte: „Tohle se mi nelíbí. To přece nesmíš“. Neříkejte ani:“No tak mu to pro jednou dovolíme, když je to naše zlatíčko. Ty jsi tak roztomilý, že ti to odpustíme.“ Pravidla by měla platit pořád, výjimky z nich by měly být vázány na pozitivní chování dítěte.

4

Komunikace
Nezapomínejte s dítětem mluvit. I po tom největším průšvihu počkejte s následky až po tom, co se všichni uklidníte a promluvíte si o tom, jak k situaci došlo. Dítě musí vědět, že vás jeho situace zajímá. Tak by tomu mělo být, i když nic neprovede. Zkuste si na vaše zlobidlo udělat doma čas jen pro něj, pokud to jde. Jednak bude mít pravidelnější režim dne, a také bude vědět, že rostete s ním.

5

Využití energie
Zvlášť u chlapců může být přestupování hranic vlastně žádostí o pozornost. Nosí vaše ratolest domů pořád poznámky? Samozřejmě se k tomu vyjádřete, proberte, jak došlo k situaci, ale zvolte dlouhodobé řešení. Směrujte energii dítěte jinam. Přihlaste ho na sport nebo nějaký kroužek, který ho bude bavit. Zlepší se mu koncentrace a smysl pro zodpovědnost.

6

Srovnávání se sourozenci a vrstevníky
Velmi ošemetný problém, zvlášť pro děti od 10 let a hlavně náctileté. Pro děti jsou totiž v tomto věku vrstevnické skupiny nejdůležitějším aspektem sociálního vývoje. Když vám dítě řekne: „Proč tohle nesmím, když ostatní to můžou?“, nesnižujte důležitost jeho vztahů k okolí. Většinou se jedná o společné aktivity s ostatními - kroužky, výlety, návštěvy u kamarádů. Podívejte se do svědomí, zda jediným důvodem zákazu není váš strach o dítě. Je skutečně opodstatněný? Zjistěte si, kde by dítě bylo, pod čím dohledem, zda by byl na blízku někdo dospělý, a podle toho se rozhodněte. Děti musí mít možnost poznávat nové věci s podporou ostatních. Pokud váš zákaz souvisí s chováním dítěte, dejte mu možnost za určitý čas svým chováním zákaz ovlivnit. Nezapomeňte, že úkol musí být pro dítě splnitelný, aby nebylo frustrované. Pokud skutečně na zákazu trváte, v klidu dítěti vysvětlete proč a s vrstevníky jej vůbec nesrovnávejte. Do budoucna vám může pomoct, když lépe poznáte kamarády vašeho dítěte. Zkuste dítě podporovat v tom, aby si občas zvalo kamarády k vám domů. Budete klidnější.

7

Jděte příkladem a buďte jednotní
Pokud má dítě nezvyklý požadavek, nebojte se odložit rozhodnutí po poradě s partnerem. Vyhnete se hře na hodného a zlého rodiče. A především jděte dítěti příkladem. Těžko pochopí, že nadávat se nemá, když je tatínek při jízdě autem vždy obklopen kolemjedoucími domácími zvířaty…Obecná pravidla musí platit pro všechny v rodině.

Hodnocení

Vaše hodnocení: Žádné
2.666665
Average: 2.7 (3 votes)