Jak začít měřit a jak se počítá uhlíková stopa pro firmy?

Co je uhlíková stopa podniku a z čeho se skládá?

Uhlíková stopa podniku představuje celkové množství emisí skleníkových plynů, které vznikají v důsledku jeho činnosti. Jednoduše řečeno ukazuje, jaký dopad má fungování firmy na klimatickou změnu.

Nejde přitom jen o přímé emise z provozu, ale i o širší souvislosti – například spotřebu energie, materiálů nebo dopady dodavatelského řetězce.

Uhlíková stopa se dělí do tří základních kategorií:

• Scope 1: přímé emise – jedná se o emise, které firma vytváří přímo svou činností (např. spalování paliv, firemní vozidla, výrobní procesy).
• Scope 2: nepřímé emise z energie – zahrnuje emise spojené s nakupovanou energií (elektřina, teplo, chlazení).
• Scope 3: ostatní nepřímé emise – jde o všechny další emise, které vznikají v rámci hodnotového řetězce (např. nákup materiálu, doprava, odpad nebo outsourcing).

Celková uhlíková stopa je pak součtem emisí ze všech těchto tří oblastí.

Proč musí firmy uhlíkovou stopu měřit?

Na základě nové evropské směrnice Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD) o nefinančním reportování, platné od roku 2024, musí řada firem uhlíkovou stopu pravidelně vykazovat.

Avšak pokud se vás tato povinnost zatím přímo netýká, neznamená to, že ji můžete ignorovat. Požadavek na výpočet uhlíkové stopy se stále častěji objevuje také:

• u obchodních partnerů a odběratelů (zejména větších firem),
• u zahraničních zákazníků,
• při žádosti o úvěry (např. ze strany bank).

Měření uhlíkové stopy se tak postupně stává standardem napříč trhem.

Kdo musí uhlíkovou stopu vykazovat?

Povinnost reportovat nefinanční informace se postupně rozšiřuje:

• Od roku 2024 mají povinnost reportů
  • kótované velké společnosti s více než 500 zaměstnanci
  • podniky veřejného zájmu (banky, pojišťovny, finanční instituce)
• Od roku 2025
   všechny velké podniky, které splňují alespoň dvě z těchto kritérií:
  • více než 250 zaměstnanců
  • obrat nad 40 milionů eur
  • aktiva nad 20 milionů eur
• Další roky
   povinnost se postupně rozšiřuje i na další subjekty, včetně některých mimoevropských společností působících v EU.

Kótované menší a střední podniky mohou v některých případech využít odklad reportování stejně jako velké podniky povinné vykazovat nefinanční informace od roku 2025.

Podle průzkumu Carbon Tracker 2025 navíc české firmy v této oblasti výrazně pokročily – více než 70 % největších společností už svou uhlíkovou stopu měří a zveřejňuje.

Jak měřit a počítat uhlíkovou stopu?

Uhlíkovou stopu lze teoreticky spočítat i pomocí tabulek v Excelu. V praxi je však tento přístup časově náročný, nepřehledný a náchylný k chybám – zejména u složitějších firem nebo při zapojení Scope 3.

Proto většina podniků využívá specializované nástroje a kalkulačky uhlíkové stopy, které celý proces výrazně zjednodušují. Ty umožňují:

• systematicky sbírat a strukturovat data,
• automaticky přepočítávat emise podle aktuálních emisních faktorů,
• generovat přehledné výstupy a reporty.

Jedním z dostupných řešení na trhu je například nástroj od společnosti esgrovia, který umožňuje nejen samotný výpočet uhlíkové stopy podniku nebo produktu, ale i další práci s daty.

Co vám může specializovaný nástroj přinést?

Moderní ESG nástroje dnes běžně nabízejí:

• automatizovaný výpočet uhlíkové stopy,
• identifikaci největších zdrojů emisí,
• doporučení ke snížení dopadu,
• podporu pro ESG reporting a splnění legislativních požadavků,
• možnost přizpůsobení vlastním datům a procesům.

Některá řešení navíc umožňují i metodickou podporu nebo ověření správnosti výpočtu, což může být důležité například při komunikaci s bankami, investory nebo obchodními partnery.

Poradenství v oblasti ESG

ESG (environmental, social, governance) reporting nezahrnuje pouze měření uhlíkové stopy, ale představuje širší přístup k odpovědnému a udržitelnému podnikání.

Sleduje se v něm:

• dopad činnosti firmy na životní prostředí,
• její vztah ke společnosti a komunitě,
• způsob řízení a transparentnost fungování.

Udržitelnost by měla být ideálně součástí dlouhodobé strategie firmy, nikoliv jen reakcí na legislativní povinnosti. Firmy, které tento přístup zavedou včas, získávají výhodu nejen z pohledu compliance, ale i důvěryhodnosti a konkurenceschopnosti.

Právě v této fázi dává smysl zapojit odborné partnery, jako je například esgrovia, kteří firmám pomáhají propojit udržitelnost s reálným fungováním byznysu.

„Udržitelnost dnes není jen otázkou splnění regulací, ale především správného nastavení celé firemní strategie. Snažíme se proto pomáhat zejména malým a středním firmám implementovat principy udržitelnosti tak, aby nenarušily jejich efektivitu ani ziskovost. Klíčové je propojit ESG s finančním řízením a změnovým managementem, protože jedině tak může být udržitelnost dlouhodobě funkční a přínosná,“ říká spoluzakladatel esgrovia Marek Sedláček.

Měření emisí dává firmám konkrétní data, díky kterým mohou lépe řídit svůj provoz a dělat informovaná rozhodnutí. Nejde tedy jen o splnění povinností, ale o praktický nástroj pro zvyšování efektivity a hledání úspor. Systematický přístup k ESG tak může firmám přinést nejen větší důvěru ze strany partnerů a zákazníků, ale i dlouhodobou stabilitu a konkurenceschopnost. Začít přitom nemusí být složité – důležité je udělat první krok a postupně na něm stavět.

Zdroje:

• carborea.com,
• esgrovia.com,
• cfotrends.cz