Jak poznat Broumovsko | tipy

Broumovsko se rozkládá severovýchodně od Náchoda jako enkláva zabíhající do Polska (Broumovský výběžek). Na jeho území se nachází chráněná krajinná oblast Broumovsko. Na Broumovsku leží pět měst a 28 obcí, žije tam přibližně 30 000 obyvatel. Nejvýše položeným místem regionu je Ruprechtický špičák v Javořích horách (880,5 m n. m.). Broumovskem protéká řeka Stěnava, jejíž dno je asi 351 metr nad mořem (nejnižší bod u Otovic). Stěnava pramení v Polsku nedaleko českých hranic. Podle staršího správního členění spadala oblast do náchodského a částečně do trutnovského okresu, nyní patří do Královéhradeckého kraje.

Nejjednodušší způsob, jak se na Broumovsko dostat, je silniční doprava: autem po silnici druhé třídy číslo 303 spojující Náchod, Hronov, Polici nad Metují a Broumov, a nebo autobusem. Z Prahy sem jezdí přímá autobusová linka. Cestování vlakem je sice také možné, ale trochu komplikované častými přestupy. Železniční trať číslo 026 z Týniště nad Orlicí do Meziměstí a dále do Broumova. Jinou variantou je trať číslo 047 spojující Teplice nad Metují a Trutnov.

Metropolí regionu je město Broumov, jehož věhlas zajistil nejstarší mužský řeholní řád na území Čech - břevnovští benediktíni. Od druhé poloviny 13. století zde byl budován kláštěr, který získal podobu i funkci dokonalé pevnosti. Dnes je rozsáhlý broumovský klášter zpřístupněn turistickým návštěvám (průvodcem památkou bývá i převor kláštěra). Turisty zajímá mimo jiné i unikátní kopie Turínského plátna z roku 1651. Broumovský kláštěr je rovněž místem různých kulturních akcí (výstavy, koncerty...).

Ve městě Broumově, pro něž je typické mísení stavebních vlivů českých církví a rozvoje českého a německého průmyslu, je mnoho zajímavých objektů: kostely, bývalý klášterní pivovar, zahrady, textilní fabriky v pseudohistorických slozích konce 19. století. Mimochodem, pivovarnictví má v Broumově starou tradici, kterou dodnes udržuje pivovar v Broumově-Olivětíně. Byl založen benediktíny a až do roku 1948 nesl jméno řádu. Turisty potěší různě ochucené speciály, které jsou nabízeny i na nádvoří kláštera. Místní ovšem nedají dopustit na tradiční várky.

V Broumově stojí za to ochutnat místní řeznické a pekařské výrobky. Nepřekvapí ani tak originalitou receptur, jako poctivou technologií výroby. Kdyby si ale turisté chtěli uspořádat piknik nebo jen tak pojíst na lavičce a svačinu zapít místním pivem, je tu varování. Protože je město turististicky navštěvované, ale zároveň je i lokalitou, která se potýká s problémy způsobovanými poněkud „nepřizpůsobivými“ etnickými a sociálními skupinami, platí v některých zónách Broumova zákaz pití alkoholu na veřejnosti. Skutečnost je bohužel taková, že se o této obecní vyhlášce místně neznalý člověk dozví až v okamžiku, kdy mu při svačině poklepe policista na ramena. (V případě očividných nebo prokazatelných turistů je přestupek „řešen“ pouze domluvou.) O místech zákazu by měli informovat pracovníci mětského informačního centra (udělají to ovšem jen na výslovné požádání, což málokoho napadne).

Z Broumova je možno dojet vlakem na konečnou trati do Meziměstí. Městečko samo není nijak zajímavé, co ale skutečně vezme dech, je obrovské nádraží vystavěné v roce 1875. Komplex budov byl koncipován jako pohraniční přechodová a celní stanice tehdejšího Rakouska-Uherska s Pruskem. Obdiv nad někdejší výstavností se mísí s rozpaky – soubor budov, který „zrychluje tep“ nejen milovníkům železniční historie je v žalostně zuboženém stavu.

Na Broumovsko se jezdí ovšem zejména za pískovcovými skalami. Zejména pro rodiny s dětmi je vhodná návštěva skalních měst v Adršpachu a v Teplicích nad Metují. Obě skalní města jsou propojena turistickým chodníkem, takže zdatnější turisté je mohou projít za jeden den. Obě přírodní kuriozity jsou dobře dopravně dostupné autem, vlakem i na kolách. Kdo by se chtěl v lokalitách zdržet více dní, ubytování sežene bez větších potíží. Při prohlídkách skalních měst turisté rádi pozorují horolezce při skalním lezením po pískovcových věžích.

Méně známá, ale velmi hezká je prohlídka Broumovských stěn, které se strmě tyčí z roviny za Broumovem směrem na Polici nad Metují. Z vyhlídky na Supím hnízdě je krásný pohled na celou pahorkatinu s Jestřebími horami. Po hřebeni lze dojít na výletní a poutní místo Hvězda s barokní kaplí od Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Bájí o loupežnících opředenou Kovářovou roklí lze dojít do Hlavňova a dále do Police nad Metují, kde jsou rovněž možnosti ubytování nebo stravování a autobusová či vlaková doprava (nádraží asi dva kilometry za městem).