Svatý Martin – tradice, pranostiky a kouzlo bílého koně

Legenda o svatém Martinovi

Svatý Martin z Tours žil ve 4. století a proslul svou laskavostí a skromností. Jako mladý voják se jedné mrazivé noci slitoval nad žebrákem, rozťal svůj plášť a polovinu mu daroval. Následně měl ve snu vidění Krista oděného právě do té části pláště – a tato událost změnila jeho život. Opuštěním vojenské kariéry a přijetím křtu se stal symbolem soucitu, pokory a dobra.

Tradice a zvyky

Svatomartinské oslavy měly v minulosti jasný význam – byly závěrem zemědělského roku. Končily se práce na polích, vyplácely se čeledíni, konaly se trhy a hody. Typickým pokrmem byla pečená husa, která se prý dostala na stůl i díky legendě – když se Martin skrýval před volbou biskupa, husy ho svým kejháním prozradily, a tak jim lidé „na oplátku“ každoročně připravovali svatomartinskou hostinu.

K huse neodmyslitelně patří i svatomartinské víno – první mladé víno roku, které vinaři slavnostně otevírají právě 11. listopadu v 11 hodin a 11 minut. Tato tradice, obnovená po roce 2005, dnes patří k nejoblíbenějším podzimním událostem a symbolizuje radost z úrody a společného setkávání.

Pranostiky a symbolika bílého koně

Snad nejznámější je rčení: „Svatý Martin přijíždí na bílém koni“, tedy že s jeho svátkem přichází první sníh. Lidé podle počasí 11. listopadu odhadovali, jaká bude celá zima:

• „Na svatého Martina bývá dobré husí maso a vína.“
• „Na svatého Martina, zima začíná.“
• „Padá-li sníh na Martina, bude mokrá zima.“

Ať už Martin opravdu dorazí na bílém koni, nebo jen symbolicky připomene příchod zimy, jeho svátek je příležitostí zpomalit, sejít se s blízkými a poděkovat za to, co nám rok přinesl.