1

Výše výživného

Výše výživného závisí na příjmech rodiče, kterému dítě není svěřeno do péče. Ten je povinen předložit soudu doklady o všech svých příjmech a na jejich základě soud o výši výživného uvažuje. Další věci je, jestli má daný rodič vyživovací povinnost k dalším osobám (dětem, nemohoucím rodičům apod.), což případnou výši výživného může snížit. Přihlíží se i k individuálním potřebám dítěte (zájmy, škola, zdravotní stav). V České republice se obvykle výživné pohybuje od pěti stovek k pěti tisícům (průměrně necelých šestnáct set), ale u bohatých rodin to může být mnohonásobně více.

2

Funkce výživného

Funkcí výživného je zajistit dětem srovnatelný životní standart jako mají rodiče. Na podílení se na životním standartu rodičů mají děti právo ze zákona. S výživným hospodaří rodič, kterému byly děti svěřeny do péče až do doby, kdy dítě dosáhne plnoletosti. Pak je výživné adresováno přímo jemu.

3

Forma výživného

Pravidelně (ve většině případů jednou měsíčně) placené výživné nemusí být použito jen na okamžitou spotřebu v podobě jídla a dalšího zboží. Je dobré pravidelně placené výživné využít k různým stavebním a jiným spořením. Ve výjimečných případech soud stanoví jinou podobu platby výživného, například když z nějakého důvodu hrozí zdržení plateb, soud určí speciální fond, ze kterého je potom výživné čerpáno.

4

Změna výživného

Při změně některé z podmínek na základě které se určuje výše výživného může kterákoli strana požádat o změnu výživného. Například, když rodiči s vyživovací povinnosti trvale a zásadně klesnou příjmy, může soud požádat o snížení výše výživného. Nebo naopak pokud příjmy vzrostou anebo se zvětší potřeby dítěte (což se s přibývajícím věkem děje dost často), může rodič, který má děti v péči, požádat o zvýšení výživného.

5

Výživné se nevrací

Pokud je rozhodnuto o změně výživného, doplácí se zpětně vždy jen ve prospěch dítěte. Tedy pokud je výživné zvýšeno, doplácí se zpětně od doby, kdy se podmínky pro zvýšení výživného prokáží (změna potřeb dítěte, zvýšení platu). Naopak, když je výživné sníženo, zpětně se nevrací. Vychází se ze zásady, že výživné je průběžně spotřebováno na výživu dítěte, tudíž nemůže vzniknout nárok na jeho navrácení.

6

Výživné nemusí být všechno

To, že jeden z rodičů platí výživné, neznamená, že veškeré další náklady na dítě se jej již netýkají. Zvlášť pokud se nějakou formou podílí na jeho výchově, je dobré, aby se podílel i na některých extra vydáních jako může být nákup lyží, jazykový pobyt apod. Takovéto platby nad rámec výživného a jiné dárky se do výživného nezapočítávají. Vše závisí pochopitelně na výši výživného a na vzájemné domluvě rodičů.

7

Výživné po dosažení plnoletosti

Po dosažení plnoletosti nárok na výživné přechází z pečujícího rodiče na dítě. Nárok na výživné trvá do dvaceti šesti let pokud se potomek „soustavně připravuje na budoucí povolání“, tedy na příklad studuje vysokou školu. Pokud chce mladý dospělý od rodiče výživné zvýšit, může, ale pokud zvýšení u soudu dosáhne, tak již tato suma není vyplácena zpětně. Nabytím plnoletosti vzniká situace, kdy potomek může dostávat peníze od obou rodičů, například když studuje v jiném městě. Soudit o peníze se tak může zvlášť s každým z rodičů. Tato situace však není obvyklá.

Klíčová slova

Hodnocení

Vaše hodnocení: Žádné
4
Average: 4 (3 votes)