Jak zažádat o výživné na zletilé dítě | vyživovací povinnost od A do Z
Sňatků ubývá, rozvodů naopak přibývá. Těmi, jak je známo, nejvíce trpí děti. A druhý z rodičů, který s dítětem nesdílí společnou domácnost, pak na dítě má tzv. vyživovací povinnost. V jejích podmínkách se však spousta rodičů ztrácí. V následujícím článku se vám stručně pokusíme objasnit pojmy a odpovědět na hlavní otázky, na než možná hledáte odpověď.
Vyživovací povinnost na dítě v první řadě má své limity. Hlavním je dovršení osmnáctého roku dítěte, tedy plnoletosti. Ani to však automaticky neznamená ukončení výživové povinnosti. Vezměme to ale popořádku.
Zaměřeno na věk dítěte
Končí vyživovací povinnost dovršením osmnáctého věku dítěte? Nebo až šestadvacátého? Obě varianty mohou a nemusí být možné. Zákon říká, že vyživovací povinnost není vázána na věk, nýbrž na potřeby dítěte.
Kdo je dítětem?
Nejdříve si objasněme pojem dítě. Tím totiž není zamýšlena jen malá osoba do určitého věku. Zákon o rodině a občanský zákoník dítětem rozumí spíše neměnný příbuzenský vztah. V tomto smyslu by bylo možná vhodnější používat pojem potomek. Vaše dítě zkrátka je a bude vaším dítětem (potomkem) napořád. Zákon však už rozlišuje mezi dítětem zletilým a nezletilým. Zatímco děti do osmnácti let jsou dětmi nezletilými a děti plnoleté zletilé.
Zaměřeno na potřeby dítěte
Zmíněný pojem potřeby dítěte, které jsou nadřazeny jeho věku, je velmi široký. V první řadě zahrnuje studia vašeho dítěte. V podstatě se dá říci, že do té doby, než vaše dítě ukončí studia, jej budete muset nezávisle na jeho věku finančně podporovat. Pokud však se školou ve čtrnácti letech praští a začne si samo vydělávat, vyživovací povinnost pro vás tím skončí.
Dítě se zdravotním postižením můžete vyživovat až na doživotí
Vyživovací povinnost se však netýká jen dětí studujících, ale i s jinými potřebami, především zdravotními. Trpí-li vaše dítě například mentálním postižením a kvůli své diagnóze není schopno se o sebe postarat, vyživovací povinnosti se hned tak nezbavíte.
Soud rozhoduje individuálně
Ve hře však jsou i jiné faktory jako schopnosti, možnosti a majetkové poměry, a to jak rodičů, tak dítěte samotného. Dítěti například má být dopřána stejná životní úroveň jako jeho rodiči. Má-li rodič, s nímž dítě sdílí domácnost, příjem 20 tisíc měsíčně, a rodič s vyživovací povinností příjem pětinásobný, bude jeho vyživovací povinnost vyšší, než kdyby tomu bylo obráceně. Individuálně soud přihlíží i na tzv. permanentní studenty, obzvláště ty, kteří za tři roky vystřídají tři vysoké školy. Ke každému případu soud jinými slovy přistupuje individuálně.
Kdo o výživné žádá?
Dovršením osmnáctého roku věku dítěte se ale na něj přenáší povinnost o výživné žádat. Zatímco o výživné za nezletilé dítě žádá rodič, o výživné pro zletilé dítě si musí zažádat dítě samo.
Kdy se obrátit na soud?
Ne vždy ovšem musí dojít k soudnímu jednání. Pokud se rodiče dohodnou a výživné platí dobrovolně, není důvod obracet se na soud. Ten je v podstatě až poslední možností v případech, kdy se rodiče nedohodnou, neplní své sliby, nebo když jedna ze stran s navrhovaným výživným nesouhlasí. V tom případě je na místě obrátit se na příslušný okresní soud v závislosti na místě trvalého bydliště žalovaného, tedy rodiče s vyživovací povinností.
Výše soudních poplatků
Jak rodiče nezletilých dětí, tak děti zletilé v tomto případě mohou zůstat v klidu. Žaloby o výživné jsou zproštěny veškerých soudních poplatků! Dobrou zprávou také je, že o výživné je možno žádat i zpětně, a to podle § 98 odst. 1 zákona o rodině až tři roky dozadu! Za tu dobu se může jednat o poměrně významnou částku.
I děti někdy musí vyživovat rodiče
Víte, že zákon § 87 zákona o rodině pamatuje i na rodiče? Jedná se o případy, kdy vyživovací povinnost má místo rodiče jejich dítě! Pokud je schopno se samo o sebe postarat, ale jeho rodiče nikoliv, dítě je tím, které je povinno se o ně (či něj) postarat, tedy, jak doslovně zní v zákoně, obstarat jim slušnou výživu, pokud ji potřebují. Samozřejmě v závislosti na jeho schopnostech, možnostech a majetkových poměrech. Z tohoto zákona vyplývá, že děti se musí postarat o své rodiče. Zákon však v tomto směru bývá věc jedna a realita druhá. Dodržování a dokazování litery tohoto zákona každopádně je poměrně sporné.
Žádost o výživné na dítě: obecné zásady
Žádost o výživné se obvykle podává písemně u soudu, ale existují i dohody mezi rodiči. Obecně je dobré znát několik zásad.
- Dohoda: rodiče se mohou dohodnout sami, nejlépe písemně.
- Soud: nedojde-li k dohodě, rozhoduje soud na základě návrhu.
- Doklady: příjmy rodičů, náklady na dítě a studium.
Výše výživného i další podmínky se řídí konkrétní situací. Před podáním návrhu se poraďte s advokátem, právní poradnou nebo orgánem sociálně-právní ochrany dětí.
