Jak sbírat a využít smrže | rady a tipy
Jak sbírat a využít smrže | rady a tipy. Pokud se řadíte mezi nadšené houbaře, jistě nenecháváte sběr hub až na léto a podzim. Smrže patří mezi ty nejranější druhy hub, vyrůstající již během dubna a května (některé druhy někdy už v březnu, jiné pak mají období růstu až do června). Tato zvláštně vypadající, nicméně vynikající jedlá houba neroste příliš hojně, můžete však zkusit štěstí na vhodných místech, o nichž se více dočtete na následujících řádcích, stejně tak jako o možném využití smržů.
Všechny druhy smržů se vyznačují specifickým vzhledem plodnice se sítí žeber, připomínající někomu včelí plástve, a je často náročné od sebe jednotlivé druhy odlišit (zejména u starších plodnic). Všechny druhy smržů jsou však jedlé.
Barvy klobouku jsou různé – od nažloutlé či okrové, přes hnědou či hnědočervenou až k našedlé a černé. Klobouk v závislosti na druhu smrže dosahuje výšky od 3 centimetrů (u smrže polovolného) po 15centimetrový klobouk smrže vysokého. Výška klobouku smrže obecného se pohybuje kolem 10 centimetrů. Třeň může být široký až 4 centimetry, u některých druhů bývá ve spodní části o něco širší a barva je oproti klobouku světlejší – nejčastějí bílá či světle hnědá.
V naší zemi se nejčastěji setkáme se smržem obecným (latinsky Morchella esculenta), ale můžeme zde narazit i na smrže pražského, vysokého či kuželovitého (tyto druhy však od sebe nejspíše jen tak nerozeznáte). Dalším známým druhem smrže je pak např. smrž polovolný, který má v poměru k delšímu třeni menší klobouk než jeho výše zmínění příbuzní.
Smrže nerostou příliš hojně, nejčastěji narazíte pouze na jeden exemplář, případně skupinku hub. V závislosti na druhu se s nimi setkáte zejména v lužních lesích, na okraji listnatých lesů, na březích potoků a loukách, v parcích, zahradách, na okrajích cest, ale také na rumištích, hromadách popela, zavážkách, skladištích dřeva, apod. Smrž vysoký a kuželovitý lze nalézt i v lese jehličnatém.
Jak již bylo výše zmíněno, smrže patří mezi opravdu vynikající druhy hub. Jejich využití v kuchyni je velmi všestranné – můžete je třeba jen podusit na másle (např. s chřestem) a dochutit trochou soli, pepře a čerstvých bylinek, tak nejlépe vynikne jejich skvělá chuť. Avšak jsou vhodné i do smaženice, omelety či rizota, k zapékání (větší plodnice se dají naplnit masovými, sýrovými i zeleninovými nádivkami), do masových směsí, polévek, gulášů a omáček, k výrobě výborné houbové pomazánky či aspiku. Velmi se hodí do pokrmů francouzské kuchyně.
Skvělou vůni této houby podpoříte (a navíc zužitkujete případný nadbytek smržů) jejím usušením.
