Jak připravit pečeného králíka k svátečnímu obědu | recepty

Když koupíme (dostaneme) králíka od správného chovatele, bude mít hlavu a droby (játra, ledviny). Dělá se to tak mimo jiné i proto, aby chovatel dokázal, že se skutečně jedná o zdravého králíka (hlava je důležitá a čistá játra svědčí o tom, že králík neměl například kokcidiózu). Hlavu a vnitřnosti králíka nikdy nezmrazujeme, ale spotřebujeme čerstvé. Kdybychom chtěli část králíka zmrazit, vykostíme hřbet a zadní běhy. Králík zmražený s kostmi má pak trochu „rybí“ ocásek. Na sváteční oběd spotřebujeme buď králíka celého, a nebo jen hřbet a zadní běhy (záleží na počtu připravovaných porcí). Z předku můžeme případně připravit například guláš nebo jiné jídlo.

Králíka rozporcujeme. Ostrým nožem oddělíme přední a zadní běhy, sekáčkem nebo těžkým nožem a paličkou oddělíme hlavu a hrudník, hřbet přesekneme na tři kusy. Na jednom kusu hřbetu budou ledviny. Kdo je rád, může je ponechat a péci se hřbetem. Kdo je nerad, odloží je k játrům. Z hrudníku oddělíme břišní pláty. Hlavu, břišní pláty a hrudník dáme vařit do studené vody. Protože vaření trvá tak hodinu a půl, je vhodné použít tlakový hrnec, v něm se doba potřebná k důkladnému změknutí zkrátí na půl hodiny.

Zadní stehna nařízneme v kloubu nebo úplně přesekneme na dvě části. Kusy králíka posolíme. Na hrubší kusy nasekáme čtyři cibule (rozpečou se, tak není třeba krájet nadrobno). Na dno pekáče nakrájíme čtvrt kostky sádla (asi 65 gramů) a rozprostřeme polovinu cibule. Vložíme kusy králíka. Zasypeme druhou částí králíka a poklademe plátky další čtvrtky sádla (65 g).

Přidáme koření: deset celých černých pepřů, pět kuliček nového koření, čtyři celé bobkové listy a lžičku celého hořčičného semínka. Zalijeme dvěma deci vody, přiklopíme a dáme péci do trouby vyhřáté na 200°C. Králíka budeme péci minimálně hodinu a půl, ale co dvacet minut ho budeme obracet nebo alespoň polévat výpekem. Stále budeme dolévat horkou vodu, aby byl králík až do úplného změknutí stále zpola ponořený ve výpeku.

Mezitím si připravíme české sladké zelí: Na lžíci sádla necháme zezlátnout dvě nadrobno nakrájené větší cibule. Hlávku zelí rozčtvrtíme, vykrojíme košťál a zelí nakrájíme na úzké proužky. Nakrájené zelí vložíme na cibuli, osolíme lžičkou soli a zasypeme půl lžičkou kmínu. Promícháme, a když zelí zavadne, podlijeme dvěma deci vody a na mírném ohni dusíme do měkka. Když je zelí měkké, zasypeme lžicí hladké mouky, promícháme a necháme mouku trochu „přichytit“ ke dnu hrnce, ale slabě, aby se vytvořila zlatá vrstva. Pak zalijeme asi deci vody a připeklou mouku rychle odškrabeme ode dna, aby se rozvařila v tekutině. Mícháme. Odpařením nebo naopak přidáním vody zkorigujeme hustotu, aby byla taková, jak jsme zvyklí. Pak vypneme plotýnku. Dochutíme octem, cukrem a solí (musíme ochutnávat). Od okamžiku, kdy dáme do zelí cukr, hrozí jeho připálení, proto dochucujeme už bez přímého tepla.

Z králičích jater připravíme knedlíčky do polévky. Játra a případně ledvinky, malou cibuli a dva stroužky česneku semeleme na masovém strojku. Na závěr pomeleme kousek rohlíku nebo hrst strouhanky, abychom z mlýnku dostali maso a zeleninu. Do rozemletých jater přidáme celé vejce, mletý pepř, sůl, majoránku a tolik strouhanky, aby vzniklo měkké, ale pevné těsto.

Když je maso na polévku měkké, přecedíme vývar. Přidáme do něj nadrobno nakrájenou mrkev, menší petržel a kousek celeru, kousek nadrobno nasekaného pórku a případně kousek květáku. Když je zelenina poloměkká, zavaříme játrové knedlíčky. Ty můžeme vykrajovat lžicí jako noky, propasírovat přes cedník na játrovou rýži nebo z játrové hmoty vytvarovat kulaté knedlíky – jak je v rodině zvykem. Polévku na závěr dochutíme solí, petrželkou nebo libečkem.

Připravíme si chlupaté knedlíky. Oloupeme asi kilogram syrových brambor. Nastrouháme je struhadle s malými očky. Vymačkáme a slijeme puštěnou vodu. Do brambor přidáme celé vejce. Mícháme a po troškách přidáváme hrubou mouku, aby se vytvořilo tužší těsto. Do velkého kastrolu nebo hrnce dáme vařit vodu, osolíme lžičkou soli a namočenou lžicí vykrajujeme noky – velikost asi na půl polévkové lžíce. Když vyplavou napovrch (asi pět minut), jeden na zkoušku vyndáme a zjistíme, zda jsou brambory provařené. Pak drátěnou naběračkou vybereme, vkládáme do mísy a trochu pomastíme, aby se neslepovaly.

Když je králík měkký (maso „odpadá“ od kosti), posypeme každou porci trochou strouhanky, strouhanku opatrně pokapeme šťávou a už bez pokličky necháme prudce zapéct, aby se vytvořila krustička. Strouhanka také trochu zahustí šťávu. Pokud možno, vybereme bobek, nové koření a pepř, ale hořčičná semínka ponecháme (vařením změkla a jsou pikantní). Pečeného králíka podáváme s chlupatými knedlíky a se sladkým zelím. Děti si rády pochutnají na předních nožkách, významnému hostu předložíme zadní běh.