Jak na zelené hnojení
Zelené hnojení využívali již naši předci v dobách, kdy ještě nebyl rozvinutý chemický průmysl a hnůj od domácích zvířat nedostačoval. Dnes máme možnost vybrat si ze široké nabídky umělých hnojiv, avšak stále více drobných i větších pěstitelů se navrací ke starým osvědčeným způsobům hnojení. Článek krátce popisuje některé zásady takového ošetřování půdy.
Zelené hnojení využívá rostliny s krátkou vegetační dobou, které se pak zapravují do půdy rytím. Rostliny následným tlením obohatí půdu o některé důležité živiny a jejich rozkládající se kořenový systém půdu provzdušní. Zelené hnojení nahradí z poloviny hnojení chlévskou mrvou a mělo by se využívat pro zlepšení půdních vlastností.
Zeleným hnojením půdu připravujeme nejlépe na podzim. Na jaře, kdy rostliny narostou do potřebné velikosti, většinou v posledních letech panuje velké sucho. Není dostatek vláhy a rostliny se špatně rozkládají. V podzimních měsících, po sklizni, vysejeme vybraná semena a necháme rostlinky narůst alespoň do výšky 20 cm. Zapravujeme je do půdy teprve až průměrné denní teploty klesají pod 10 °C. Před zrytím porost posekáme nebo sešlapáme, aby byla hmota vpravena do země rovnoměrně. Lehké půdy ryjeme do hloubky 25 cm, těžší mělčeji.
Z rostlin se nejčastěji používají druhy z čeledi bobovitých, jež mají na kořenech hlízkovité bakterie a obohacují půdu dusíkem. Mezi ně patří například, hrách, jetel, bob nebo vikev.
Dalšími vhodnými rostlinami jsou pohanka, svazenka, hořčice, peluška nebo jílek.
