1

Zelené hnojení využívá rostliny s krátkou vegetační dobou, které se pak zapravují do půdy rytím. Rostliny následným tlením obohatí půdu o některé důležité živiny a jejich rozkládající se kořenový systém půdu provzdušní. Zelené hnojení nahradí z poloviny hnojení chlévskou mrvou a mělo by se využívat pro zlepšení půdních vlastností.

2

Zeleným hnojením půdu připravujeme nejlépe na podzim. Na jaře, kdy rostliny narostou do potřebné velikosti, většinou v posledních letech panuje velké sucho. Není dostatek vláhy a rostliny se špatně rozkládají. V podzimních měsících, po sklizni, vysejeme vybraná semena a necháme rostlinky narůst alespoň do výšky 20 cm. Zapravujeme je do půdy teprve až průměrné denní teploty klesají pod 10 °C. Před zrytím porost posekáme nebo sešlapáme, aby byla hmota vpravena do země rovnoměrně. Lehké půdy ryjeme do hloubky 25 cm, těžší mělčeji.

3

Z rostlin se nejčastěji používají druhy z čeledi bobovitých, jež mají na kořenech hlízkovité bakterie a obohacují půdu dusíkem. Mezi ně patří například, hrách, jetel, bob nebo vikev.

Dalšími vhodnými rostlinami jsou pohanka, svazenka, hořčice, peluška nebo jílek.

Autorská práva ZDE

Hodnocení

Vaše hodnocení: Žádné
5
Average: 5 (2 votes)