Jak vařit z mrkve

Proč vařit z mrkve? Mrkev je zdravá, nízkoenergetická, levná. Mrkev patří k nejbohatším zdrojům provitaminu A (je potřebný pro růst, udržuje v kondici nebo i zlepšuje zrak, prospívá pleti, všem sliznicím a žlázám s vnitřní sekrecí a tak dále). Obsahuje draslík, sodík, vápník, hořčík, železo, fosfor, síru, molybden a cín, a to vše ve zdraví prospívajícím množství. Kilogram mrkve má jen 425 kcal (178 kJ/100 g), je tedy ideální surovinou pro přípravu jídel při odlehčovacích nebo redukčních dietách. Cena mrkve je po celý rok nízká (od deseti do dvaceti korun za jeden kilogram – podle místa, typu obchodu a sezony, údaj 2013).

Proč mrkev vařit? Třebaže je doporučováno jíst zeleninu a ovoce pokud možno v syrovém stavu, mrkvi tepelná úprava prospívá. Podle některých zdrojů využije organismus ze syrové mrkve jen asi 25 procent živin. Při tepelné úpravě a při použití tuku tělo vstřebá více než polovinu beta karotenu z mrkve. Syrová mrkev naším zažívacím traktem do značné míry jenom „prochází“.

Mrkev před úpravou vždy oškrábeme, a to buď nožem (pracnější) nebo škrabkou na zeleninou (snadné, ale větší odpad). Mrkev rostla v zemi, nestačí ji pouze omýt. Týká se to každopádně mrkve koupené v obchodě. Mrkvový kořen má schopnost absorbovat stopy některých chemických přípravků používaných při pěstování ve velkém. Podle odborníků se ale jedná jen o vrchní vrstvu kořene, po oškrábání je mrkev bezpečná.

Dušená mrkev. Z hlediska zachování všech živin je dušení ideální způsob tepelné úpravy – v pokrmu zůstanou všechny látky. Mrkev obvykle dusíme na cibulovém základu (na másle nebo na oleji) dokud trochu nezměkne. Pak mírně podlijeme vodou a pod poklicí dusíme, aby byla „na skus“. Zaprášíme moukou, dochutíme solí, mletým pepřem, cukrem a octem (citrónem) a provaříme. Takto upravenou mrkev podáváme s dušeným, pečeným nebo uzeným masem, s volským okem, a nebo jen s brambory (při dietě). Dušenou sladkokyselou mrkev můžeme obměnit přidáním sterilizovaného hrášku (nebo čerstvého, samozřejmě). Někde bývá zvykem přidávat ještě sladkou nebo zakysanou smetanu, a nebo mrkev dusit společně s kouskem dobré uzeniny - což mohou být další varianty.

Mrkev v zeleninových směsích. Mrkev mívá velké zastoupení při úpravě zeleninových směsí. Dobře ladí v kombinaci s květákem, brukví, pórkem, zelenými fazolkami, kapustou. Směsi dusíme, zapékáme nebo je (předvařené) používáme na přípravu zeleninových karbanátků. Jiným typem je směs kořenové zeleniny (spolu s petrželí, pastinákem a celerem). Tato kombinace se používá k přípravě masa na „divoký způsob“ (například základ svíčkové na smetaně, divočina a podobně). Této kombinaci svědčí i „divoké“ koření: celý pepř, nové koření, bobkový list, jalovec, hořčičné semínko. Mrkev se trochu „tluče“ v kombinaci s paprikami a rajčaty.

Mrkev v těstu. Existuje mnoho zejména krajových předpisů na přípravu moučníků – od kynutých těst s přídavkem mrkve (nebo s mrkvovou náplní) přes různé mrkvové keksy až po jemné pečivo (dorty). Strouhaná vařená mrkev se rovněž může přidávat do kroket z bramborového těsta. (Ve starších kuchařkách se z takové hmoty modelovaly válečky, které se smáčely v bílku, obalily ve strouhánce a smažily do červena. Ozdobeny jedlou natí – jako „mrkvičky“ - se používaly například coby obloha hovězí pečeně s rýží. V současné době nám ovšem chutnají i jen tak samotné.)

Pomazánky. Vařenou nebo syrovou mrkev můžeme použít do různých pomazánek. Chuťově zajímavá je například pomazánka ze strouhané vařené mrkve, kousku vařeného celeru a malé cibulky nasekané na drobno, to vše spojeno trochou majonézy (možno přidat i trochu zakysané smetany) a dochuceno citronovou šťávou, cukrem a solí. Nebo jiný tip na pomazánku: rozmícháme tvaroh se zakysanou smetanou, přidáme sůl, malou cibulku a dvě tři nastrouhané syrové nebo vařené mrkve.

Děti (a to i ty odrostlejší) vždy ocení mrkvový salát v jeho nejtypičtější podobě: strouhaná mrkev, strouhané jablko, citronová šťáva, cukr, a hlavně voda, aby bylo hodně lahodné mrkvové šťávy. Když vynecháme cukr, může být tento salát vždy připraven v ledničce jako „první pomoc“ při náhlém hladu během redukční diety nebo při sacharidovém dni v případě tak zvané dělené stravy.