Co je potřeba

  • konev
  • hadice s rozprašovačem
  • voda
  • studně nebo jiný zdroj vody
  • dešťová voda
1

Během vegetace je potřeba zahradu zalévat. Zaléváme více, pokud rostlina tvoří plody. Každý druh rostliny má jiné nároky na vláhu. Bylinky potřebují vody méně, rostliny s většími měkkými listy (okurky) jsou na zálivku náročné, stejně jako ty, jež mají mělký povrchový kořenový systém. Zaléváme když je půda suchá, zkusíme do záhonu vyrýt rýhu hlubokou asi 10 cm, pokud je půda suchá, je čas na zálivku.

2

Menší plochy zaléváme obyčejnou konví nebo zahradní hadicí s rozprašovačem. Proud vody z hadice nesmí být moc silný, aby rostliny nepoškodil. Měl by se podobat jemnému jarnímu deštíku. Zaléváme dostatečně dlouhou dobu, aby voda měla čas proniknout i k hlouběji uloženým kořenům. Krátké, i když častější, zálivky nemají smysl. Voda se odpaří dříve, než ji stačí rostlina zužitkovat.

3

Zaléváme v horkých letních dnech brzy ráno nebo večer, po západu slunce. Nikdy ne přes poledne, rostliny by teplotním šokem mohly uhynout. Kapky, které zůstanou na listech, působí jako lupa a slunce listy popálí. Výhodnější je zalévat ráno, listy oschnou, při večerní zálivce se vlivem nižší noční teploty na záhonech drží vlhkost, která nahrává houbovým chorobám. Máme-li možnost, střádáme dešťovou vodu, která je na zalévání nejlepší. Odpařování vláhy ze záhonů zpomalíme, jestliže je namulčujeme trávou. Trávy nesmí být příliš vysoká vrstva, aby neplesnivěla. Častěji také záhony kontrolujeme, mulč milují plzáci.

4

Záhony důsledně zbavujeme plevele, který krade vláhu pěstovaným plodinám. Výhodné je vysadit na jednom záhoně rostliny vysoké v kombinaci s nižšími a širšími. Svojí listovou plochou půdu zastíní, nebude se tolik dařit plevelům a ani půda nebude tak rychle vysychat.

Autorská práva ZDE

Hodnocení

Vaše hodnocení: Žádné
5
Average: 5 (2 votes)